Byli jsme s Míšou na dětské foniatrii v Praze. Protože stále nemluví, chce paní doktorka mimo logopedie (která nás teprve čeká) další možná vyšetření. Míša samozřejmě, jak je jeho zvykem, absolutně nespolupracoval. Ukázat jak je velký, nebo kde má oko, nebo botu nebral jako něco, co by měl předvádět. Tudíž se panu doktorovi povedlo dalším vyšetřením pouze vyloučit těžkou vadu sluchu, ale další vyšetření nás bude čekat v Motole při plné anestezii.
Cestování samo o sobě stálo za to, protože celý den chumelilo a silničáře samozřejmě sníh v lednu překvapil. Tedy dvě hodiny cesty tam, dvě hodiny cesty zpátky. I když ta zpátky byla o něco delší, protože jsme se stavili u kamarádky v práci a také Mišák poznal "kouzlo" McDonalda. Happy Meal ho nadchl a pokyn od slečny u pokladny: "Vyber si hračku" poslechl s daleko větší ochotou, než pokyny pana doktora.
Cesta zpátky už byla v pohodě, jen jsme dorazili s mírným zpožděním, protože cestou byla bouračka. Vlastně mě to v tom počasí ani nepřekvapovalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat