Ráno jsme museli na kardiologické vyšetření. No ráno, vyšetření od 11.15, ovšem Míša se rozhodl, že dneska se opět vstává ve čtyři. A tak jsme vstávali opravdu hodně ráno. Na polikliniku jsme dojeli autobusem, on se ten čas potřebný na cestu s ním strašně špatně odhaduje. Jednou na stejnou cestu stačí 15 minut, podruhé je to téměř hodina.
A vyšetření dopadlo dobře, vysoký tlak na prohlídce byl zřejmě i kvůli změnám, stresům a chaosu během celého listopadu. Tím, že s námi nemluví, netušíme, co se zrovna v té jeho hlavince děje. Ale tlak má v pořádku, žádné vážné problémy, pouze růstový šelest, který je celkem častý u takhle malých děti. Léčba není nutná a kontrola pro jistotu za rok.
No a když už jsme se po tom týdnu kdy jsme byli nachcípní dostali ven, tak jsme toho museli využít a z polikliniky jsme šli pěšky. Napřed na náměstí, pak do nákupního centra a nakonec domů. Cesta nám trvala asi jeden a půl hodiny. Když jsme přišli, tak se Míša ještě stihl převléct, podívat se co dělám - dávala jsem akorát hřát polévku. A zmizel do pokojíčku.
Ve chvíli kdy jsem dořekla větu - Za chvilenku už bude oběd - zjistila jsem, že vlastně mluvím do vzduchu a Míša si vesele spí v náruči svého medvěda. A v tom plyšovém objetí si hodil šlofika 2 hodinky, než přijeli babička s dědou.
Žádné komentáře:
Okomentovat