Každý den chodíme odpoledne na procházku, teda pokud neleje. Dřív si na procházky Mišák nosil batůžek, pak byl ochotný jít i jinudy, než obvyklou trasou, protože batůžek se nosí na procházky, když se jde jinde. No a včera odpoledne pršelo a tak říkám, že procházka nebude. V tu chvíli Míša přines batůžek a rozhodl se, že on na procházku půjde, ale že si musí vzít "něco ke čtení".
Ale on to přece nemůže udělat, tak aby si vzal, některou ze svých knížek. V jedné polici jsou knížky od Toma Clancyho. Manžel měl jeho knížky rád, já četla pouze některé, ale jsou čtivé a mám ráda ten styl, tak věřím, že se dostanu i k přečtení těch ostatních co doma jsou.
Ovšem Míšovi se líbí, jsou totiž opravdu hodně tlusté. A tak se začal pokoušet některou z nich nacpat do batůžku na cestu. Co na tom, že ta co si vybral jako první se mu tam nevešla, zkusil další a další, až se dostal na takovou, která se vešla. Sice by k ní už nešlo dát ani svačinu, ale vešl. Míša byl spokojenej, ale tak unavenej, že postavil batůžek vedle mé postele, lehl si a usnul.
A takhle tedy vypadá jeho volba vhodné kníčky na cesty
Žádné komentáře:
Okomentovat