365/2013 - 113. Srovnávání ...

Úterý - poslední osmá skupina. Samozřejmě, že Mišanovi se opravdu nechtělo vstávat. Zatímco jsou dny kdy straší celkem brzy, tak pak přijdou dny, kdy ale nejeví nejmenší chuť vstávat. Nejlépe v den, kdy je to nutné.
Když jsem potom mluvila s psycholožkou, začal si Miš zouvat v té místnosti botičky a sundavat ponožky. Při mém dotazu proč se proboha zouvá, mě neuznal za hodna pohledu. On přece ví co dělá. Věděl, v té místnosti jsou totiž žebřiny a na ty se v botičkách a ponožkách šplhá opravdu špatně.

Ani jsme se nikde nestavovali, protože jsem věděla, že mi mají doručit očekávanou zásilku. Nechala jsem vytisknout kartičky (ale to je na samostatný článek).
No a odpoledne jsme museli samozřejmě ven, kdo by taky v tak krásném počasí seděl doma. Miš kromě své tatry se zmocnil stejné tatry u sousedů a jal se je porovávat.

Vždycky je srovnal vedle sebe, chvilku zkoumal, potom vzal tu svojí za špagát a proběhl se s ní po dvoře. To auto na první fotce je opravdu zaparkované a je to ve dvoře. Není nikde na parkovišti či jiném nebezpečném místě. :-)
Večer jsem kartičky zalaminovala, rozstříhala a doufám, že práce s nimi bude fungovat. S těmi původními se mi povedlo odbourat vztek při česání.