Druhá adventní neděle opět byla u babičky a dědy.
Starší neteř Nela slavila své kulaté narozeniny
A sestřička Emča a náš Míša prostě museli asistovat při krájení dortu.
Večer byla Mikulášská, ovšem Mišku tentokrát opravdu nezajímala. Když se rozhod se jít na Mikuláše a čerty podívat, tak byl zahnán zpátky a hotovo, v tu chvíli se rozhodil a pak neviděl důvod tam znova jít. A tak když na něj přišla řada, začal se vztekat, logicky, on přece nepůjde někam, odkud ho vyhnali, jeho světu to prostě neodpovídalo. A tak šly holky sami a dárek mu přinesly.
Večer nás vezl děda domů a holky si projevovaly klasicku "sourozeneckou lásku". Myslím, že snad každý ví ;-). A najednou se ze sedačky za mnou ozvalo zcela zřetelně - TICHO. Zmlkli jsme úplně všichni. Od Mišáka to prostě překvapilo. No jo asi už nás měl všech dost ...
Vzpomněla jsem si na slavnou pohádku Jana Wericha - Franta Nebojsa.
- Ty umíš mluvit? A proč si nic neřek?
- Nebyl důvod ke stížnostem.
Žádné komentáře:
Okomentovat