Myslím, že takhle nějak, možná ne doslova, to v tom Saturninovi je. A tak nějak (až na to stěhování) vypadal tento den.
Ráno jsem dala prádlo do pračky a zahájila běžný den, vaření, úklid atd. Míša si hrál s mašinkama, chvilku kreslil, občas pobíhal. Prostě to vypadalo ideálně. Ovšem to jsem si nevšimla, že při pobíhání vyhodil v koupelně hadici od pračky z vany, protože ta tam přece nemá co dělat (asi se chtěl koupat). Ještě, že jsem si toho všimla hned při prvním vypouštění. Ale stejně mě čekala záchrana koupelny a tudíž díky spoustě hadrů měla připraveno na další pračku.
Odpoledne jsem šla zaplatit doplatek plynu, když jsem dorazila na poštu, tak jsem zjistila, že jsem nechala peníze doma. Měla jsem v peněžence peníze na běžný provoz, ale peníze stranou právě na tohle jsem si nevzala. Tak jsme zašli aspoň nakoupit. Míša si nesl pistolku k bublifuku a samozřejmě někde cestou ztratil právě ten nástavec na foukání bublin. A tak jsme cestou zpátky pátrali, bohužel nikde nebyla.
Ale povedlo se mi včas došít náušnice, které jsem slíbila pro zrnka. Jen je zavěsit na háčky. OUVEJ samozřejmě nemám správné háčky. A aby byl závěr večer úspěšný v duchu celého dne, tak se mišákovi povedlo mi zvrhnout misku s jogurtem. Naštěstí na koberec dopadli čokoládové kuličky, jogurt skončil na židli. Vzhledem k jeho hysterickým scénám jsem se rychle vrhla na úklid, než začne řev. Míša se mi vrhl na pomoc a za chvíli jsem ten jogurt ze židle měla na sobě. No jo ... proč by ne a tak spolu s Jiřím Oulickým říkám - další katastrofy přesuňte na zítřek ...
Žádné komentáře:
Okomentovat