... zase k paní doktorce. Ale tentokrát tam nemusíme být tak brzy, ale až v 11.40, takže můžeme vstávat normálně. Vyrazili jsme dřív, říkala jsem si, že co kdyby náhodou po včerejšku odmítl směrem k poliklinice vůbec vyrazit. A tak jsme zašli do papírnictví. Míša si tam vybral omalovánky se zviřátkama a protože jsme měli chvilku času, tak si sedl venku na lavičku a prohlížel si. No pár minutek, pak už jsme šli dovnitř. Mišák mě do čekárny skoro odtáhl, to je tak když ji pani doktorka má plnou hraček.
A zpátky jsme to nevzali podél silnice, ale zašli jsme dál do parku a pěkně podél vody. Mišanovi se napřed nechtělo, neustále se snažil vracet zpátky a točit na místě, ale pak vyrazil. Hlavně na vodu se musel dívat a potom jsme dorazili na hřiště. Tam byla dlouhá zastávka. Musel otestovat všechny houpačky, kolotoč. Nejvíc ho samozřejmě zajímala houpačka pro dva, takže po mě hodil pohled, že snad jako vím, co mám dělat, když on si sednul :D
Opuštění hřiště bylo s opravdu velkým přemlouváním. Ale proč mu tu zábavu nedopřát. Ovšem jakmile jsme došli k zámku a na náměstí namířil si to kam jinam než do želvy. Takže z prohlídky jsme přišli domů po třetí hodině a já šla dělat oběd. No vlastně jsem ho měla připravený, jen jsem brambory šoupla do trouby.
Zbytek dne už probíhal v celkem běžném režimu. Jen já musela zabalit co si vlastně do té nemocnice druhý den vezmeme. Hlavně nezapomenout nějakou knížku k prohlížení a zabalit Ňuňu. To jsem mohla udělat až když usnul, sebrat mu mazlíka dřív, to bychom taky do rána nemuseli spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat