365/2013 - 79. že by přece ...

Sluníčko vylezlo a den začínal vonět tím správným předjařím. Odpoledne jsme byli na procházce a bylo krásně a příjemně. Samozřejmě procházka do města se nemohla obejít bez návštěvy Želvího doupěte. Já si dala čokoládu, Míša si chvíli hrál v herně, prozkoumal tam knížky a potom si vedle v knihkupectví opět jednu malou vybral.
Ostrůvky sněhu se snažil všechny pořádně zadupat do země. A obloha nebyla šedivá, ale modrá a svět byl prostě barevný. Paní zima sice stále trošku straší, ale jaro už ji určitě brzy vyžene.