.a co ... no přece jaro. Ráno už mi pohled ven vůbec nepřipadal pěkný. Zase bílý poprašek a venku zima. Navíc Míša byl jak klíště křížený s břečťanem, neustále na mě visel, šplhal, pak byl pro změnu mrzutej a odpoledne polehával na gauči s mašinkama zachumlanej do deky. Dokonce ani na nákup nechtěl jít.
Asi už oba potřebujeme nutně to jaro. Tak aspoň doma ho malý kousek mám. Poupátka narcisek, které jsem dostala od Lenky, krásně rozkvetly a rozdávají přece jenom nějakou tu jarní náladu
Žádné komentáře:
Okomentovat