365/2013 - 71. Máme rádi zvířata...

... zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst :-)

Mám sestřenici, která razí teorii, že lidi se dělí na dvě základní kategorie - Kočičí a Psí, u někoho se více či méně prolínají, jiní spadají striktně do jedné nebo druhé. O mě tvrdila, že jsem Psí. No více méně měla pravdu, už jako malá jsem se striktně vrhala na všechny pejsky. Moje máma to se mnou v tomhle směru vůbec neměla jednoduché. A občas jsem nějakého zatoulaného psa nebo kotě přitáhla domů a nikdy to neprošlo.
Já to mám přece jen jednodušší. Míša si pejsky spíš jen prohlíží, za to kočičky to je jeho. Dneska jsem vyrazili zase po 14 dnech na skupinu a protože jsme vyrazili dostatečně včas, stihli jsme i poštu. A u pošty jsme potkali odrostlého kocourka, který prostě chtěl pohladit. Což o to, to není takový problém. Ale když se Míša posadil na autobusové zastávce na lavičku, kocourek se k němu nacpal a div mu nevlez do batůžku. Miš se původně tvářil, že si ho vůbec nevšímá. Ale pak ho začal hladit a neustále mu něco vykládat. A kocourek jen zapnul motorek a vrněl.

Mišana jsem pak musela ukecávat, že už opravdu jedeme. A vlastně celý den byl tak nějak v klidu. Zpátky jsme to vzali procházkou. Prostě celkem pohodový den. Jen na mě začala nějak působit ta změna počasí. Jsem nachcípaná a prskám, ale to nějak zvládnu. Miš je v pohodě.

Ostatní fotky z kočičí série