Kdo by nechtěl mít život jako ve filmu? No pravda záleží na tom v jakém. Protože ta kombinace, která nastala u nás není zrovna ideální.
Já jsem v seriálu The Walking Dead. Aspoň si připadám jako Zombie. Nemohla jsem usnout a když už se mi to po třetí hodině ranní povedlo, tak se ke mě v pět ráno nastěhoval Mišan a tak dlouho se snažil, až mě z postele vystrkal a pěkně se tam roztáhl, jak už to děti umí. A tak mi nezbylo, než si dojít do jeho pokojíčku pro jeho polštář a peřinu a ustlat si na gauči. O necelou hodinu se situace opakovala (a to přitom ten gauč je dost velký pro dva lidi). Do třetice už bylo 7 hodin a já už spát nešla. Mišák si klidně chrupkal do půl deváté. Takže ano připadám si jako chodící mrtvola ... a třeští mi hlava, ani růžovej kamarád nezabral.
Ovšem Mišák se rozhodl, že zrovna dnes jeho filmem je Příšerky s.r.o. a na něm závisí produkce energie ve městě příšerek. A tak v nepravidelných intervalech nasazuje velmi výrazný jekot ze kterého místy přechází až do ultrazvuku.
Oba si žijem ve svém filmu či seriálu a tyhle dva se rozhodně k sobě moc nehodí.
Jo a taky jsme zahájili další vánoce. Koupila jsem totiž kolekci z doprodeje... figurkovou. Domnívala jsem se, že jednotlivé figurky by mohly fungovat jako odměny za splněné úkoly. Ovšem Miška ji hned rozbalil, položil na koberec a asi tak hodinu ji pečlivě urovnával, aby všechny figurky byly správně srovnané a ty které mají obrázek, ho měly na vrchu. Představa, že bych některou sebrala a rozbalila je nereálná ... následovala by určitě další produkce energie pro příšerky.
No co tak ji uklidim až půjde spát, další den už po ní nevzdechne :-)
Ale vypadá takhle pěkně.
Žádné komentáře:
Okomentovat