365/2014 - 9. Střípky všedního dne

Každý den se drobné střípky skládají do mozaiky. Někdy je nádherná, někdy vůbec, někdy je prostě obyčejná. Ale vždycky jedinečná, tak jako je jedinečný a neopakovatelný každý den. A tady je pár střípků jednoho všedního dne ...

Babička a děda
Babička mi objednala plynaře a taky s dědou před dvanáctou dorazili. Měla jsem co dělat, abych vlastním tělem uchránila zbytek štrůdlu, který jsme ve středu s Miškou upekli. Aby ho taky mohli ochutnat, aby bylo co ke kafi. Děda těsně před obědem taky ukázal koblihy, takže Mišák v první chvíli neviděl důvod, proč jíst oběd. Ale nakonec ho spořádal a koblihu si dal jako zákusek (štrůdl taky).

Servis topení
Kolem jedné hodiny dorazil plynař. Byl to příjemný mladý pán. A při práci mu taky padl pohled na knihovnu, která stojí vedle topení. A kdo je takovým fanouškem sci-fi a fantasy u nás, taková pěkná sbírka. No přiznala jsem se...
"A vy máte i Kulhánka?"
"Mám"
"A nechcete ho prodat?"
- uhodl nechtěla jsem.
Ve chvíli, kdy zapnul ten svůj kompresor, tak Miška utekl na záchod a odmítl z něj vylézt, dokud se všechno nevypnulo. Měli jsme naplánováno na půl třetí sraz s tetou a tak jsme Mišáka pracně ukecávali, že by se měl převléknout. Nakonec ho babička oblékala na tom záchodě. Jsou prostě zvuky, které nemá rád.

Želví doupě
Na půl třetí jsme dorazili do doupěte, kde jsme měli sraz s Lenkou a jejím mužem. Nesla jsem Lence domácí nudle od Mišáka a strejdovi svůj notebook na výměnu disku. Předpokládala jsem že si ho vezme domů a já si ho vyzvednu v týdnu až půjdem na logopedii. Ale nakonec to dopadlo trošku jinak.
"Máš i šroubovák"
"Ne" (doby, kdy jsem nosila v tašce i malý šroubovák, už minuly)
"Nevadí"
S tím odešel, vrátil se během 10 minut i se šroubovákem a během dalších 5 byl disk vyměněn. Takže děkuji.
Probrali jsme společně to, co bylo potřeba. Bohužel dětský koutek byl obsazen maminkami s dětmi kolem roku a to jsem tam raději Mišáka, který se obvykle pohybuje metodou "buldozer" raději nepustila. Ale tak moc mu to nevadilo, hlavně, když si tam našel knížku a dostal pití. A byl spokojenej.

Domů to byla příjemná procházka.

Fotoaparát
Doma mi pak přinesl Minoltu a k tomu druhý objektiv a chtěl po mě, abych ho vymněnila, nevím kam na to chodí, protože objektivy se snažím měnit tak, aby to neviděl. Vím jak se snaží všechno opakovat.

Večer
Když jsem Mišáka uložila, vyndala jsem notebook a začala instalovat systém, abych ho mohla zase prohodit za ten starý. Po prvním připojení k internetu mi internet explorer hlásil, že je nová verze a měla bych upgradovat prohlížeč. Poslechla jsem - nainstalovala jsem Chrome. Stejně k ničemu jinému, než ke stažení použitelného prohlížeče není "modrý éčko" dobrý.

A takhle vypadala mozaika složená z těch střípků všedního dne.