Ne nebydlím v žádné drastické čtvrti, ani se neděje nic, co by se hodilo do černé kroniky, jen prostě bydlím u paintballového hřiště. Je to starý dům, před kterým je prostor na auta a lavičky. A že tam těch aut tentokrát je. Probírají naplánovaný scénář ... Mě se to osobně líbí, považuji to za bezpečné vybití adrenalinu.
Po nějaké chvíli se na lavičkách objevují ti zastřelení a z termosek popíjí kafe, probírají kde uděli chybu atd atd.
Když se postupně sejdou všichni, chvíli si povídají, pak se opět shromáždí do jednoho hloučku a zase vyrazí "bojovat".
My s Miškou měli obyčejný den. Ráno jsme nezaspali a tak jsme došli pro jogurty do dodávky, odpoledne byli na procházce. A Miška se snažil doma fotit.
Večer, když usnul, jsem došila rozpracovaný náhrdelník a v neděli mě čeká už jen finální dokončení.
Žádné komentáře:
Okomentovat