Neděle byla vlastně běžná, dodělala jsem zapínání k náhrdelníku. Podívala se na téma pro projekt 52 - Předsevzetí (sny, plány, touhy). No skoro bych mohla ten náhrdelník pro projekt vyfotit, protože jsem ho plánovala už dobře 3 roky, než jsem se k němu dokopala. Až svetr od ježíška mě donutil si k němu vyrobit vhodný doplněk.
Jenže jsem si ten den bohužel jako pohodový pochválila dřív, než jsem šla spát. Kolem půlnoci se ozvalo nejprve kňourání a pak nešťastný brekot. Na tyhle věci startuju rychle a to i kdybych spala sebetvrději. A tak jdu do pokojíčku s tím, že rozhodně budu nucena chlácholit. Bohužel jedna z věcí, kterou Miška podědil po mě, je, že při rýmě se mu spouští krev z nosu, ne moc, ale na to, aby si ji rozmatlal po celém obličeji, pyžamku a obludkovi ňuňu to stačilo. A tak tam nešťastně sedí a vypadá jak malý upír po vydatné večeři. Když jsme napravili co se dalo, uložila jsem ho do postýlky a uspávala, bohužel se budil až do tří hodin. Bezva a to nás druhý den čeká ráno logopedie, to toho moc nenaspíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat