365/2013 - 127. Na cestách ...

Úterní ráno je klasika, Mišanovi se jako vždy nechce vstávat, ale má smůlu razíme na skupinu. Sice jsme po 8 sezeních skončili, ale naštěstí skupina pokračuje.
Byla jsem zvědavá, jak Míša snese nový element, do skupiny přibyl nový chlapeček, takový divoký klučina. Ale vzal to v pohodě, možná i proto, že než vůbec skupina začala, tak spolu pobíhali v čekárně.

Doma jsem ještě sbalila notebook a počkali, až nás vyzvedne děda. Jedou totiž s babičkou na výlet, a tak budeme hlídat bafany a jednu kočku.

Míša si to tu zkontroloval, jestli se nic nezměnilo a byl v pohodě. Alfík chudák koukal celý nešťastný kam, že mu ti páníčci ujeli a Denýsek se pro změnu vnucoval co to šlo. Drban zrzavej. Miška si odpoledne nechal vyndat z dřevníku koloběžku, která ho zabavila na celý odpoledne. No a večer, to prostě odpadnul, opět zážitků a dojmů spousty.

29/52 - Vodní radovánky

... aneb společně prozkoumáme, co vlastně v té louži je :-)

20/52 - zcela běžný den

Nefotila jsem nic vyjímečného, ani zvláštního, jen zcela běžnou část našeho dne. Dopolední venčení psa...

13/52 - Zvířátka

Psí pohled ...

9/52 - 2 alebo dvaja

Tak tuhle dvojku jsem chtěla vyfotit původně. Ovšem nezkontrolovala jsem si baterky při cestě ven a místo abych jejich vyvádění vyfotila. Pak jsem si vymyslela jinou dvojici, naaranžovala i vyfotila. Ale dneska ráno se ta moje dvojka takhle pěkně spolu povalovala.

Oba jsou březňata - Míšovi byli včera 3 roky, Dennymu bude zítra 8 let, ale pořád vyvádí jako štěně. A tak se vzájemně užívají a když jsou utahaní, tak se spolu klidně uloží a i spí. Denny dělá obvykle polštář.

17.-18.1.2012 - Zima, zima, zima všude je...

... je a není, počasí je bláznivý, občas se ven ani nechce, ale co se dá dělat. Denny ven potřebuje. A tak se nabalíme, jak pumpy a vyrazíme. Chvíli sněží, chvíli prší, chvíli mrzne, obloha je šedivá a Mišák potřebuje prozkoumat každou hrudku sněhu. Koulovaná ho bavila. A Denny trpělive čekal i snášel koulovačku.

Druhý den už vylezlo sluníčko a Mišáka pro změnu zajímaly především mraky.

V obou případech se pánům ani po hodině domů moc nechtělo. No ve středu jsem měla i pochopení, protože i když byla zima, tak bylo krásně.

Červen 2010 - II

Když je doma tak morduje kočku, která si jen vrní blahem

Ale ještě lepší je blbnutí s tátou

Říjen 2009 - 2. část

A pak že kluky korálky neberou. Děsně se zajímal o maminčiny lahvičky s rokajlem. A tak dostal vlastní. V plastové lahvičce je pár kousků rokajlu, víčko je nejen naštoubované, ale i přilepené a mladý pán se baví zkoumáním korálků.

Když naše kočičí madam zjisti, že je všechno v pořádku, uvelebí se u paničky na klíně a užívá si drbání.
Pokud se tedy nerozhodne překážet na nejnevhodnějším místě. V tomhle případě si vybrala pletací stroj.
Malý rozumbrada se zaujetím sleduje, cože to ti dospělí vykládají.
Naše malé "čunčátko"
Kočičko myslíš že tě uzvednu?
Hele mami já to sám bez lžičky zvládnu určitě líp, tak mě s ní nezdržuj :-)
Když to slupnu, tak může kelímek posloužit jako hračka, to je ještě lepší. Škoda že vevnitř nic nezůstalo, abych to mohl vysypávat.
Jak došlo? Já sám rozhodnu kdy mám dost a je čas odložit lžičky.

Říjen 2009 - 1.část

Tati, co to máš? Mišák je na Jasmínu zvědavej, ale ta je raději tentokrát v bezpečí u páníčka na klíně. Ovšem dokud se po ní nezačal sápat, zůstala tam v klidu ležet, pak odkráčela spát do krabice.

Když se mu zdálo, že maminka krmí pomalu, musel jí přece trošku pomoc taháním za lžičku.
7. měsíců a zjištění, že sápat se na tatínka může být úplně stejná sranda jako sápání se na maminku.
Tohle dítě je naprosto jasně po mamince, takže už vím co mě čeká. Pracné vysvětlování, že každý pejsek není kamarád, po kterém se může válet. Naštěstí ten náš to miluje a respektu k ostatním ho naučím.
Jo co kdyby maminka chtěla dát ten kelímek pryč, jistější je si ho sám držet.
Jedna srdcovka a tulení s tatínkem
A když je mrzutý a najede režim "asizuby", tak nejlépe zafunguje motorový uklidňovací mazlík. Jasmínka se nacpala mezi něj a tátu, Mišák se přitulil a za chvíli bylo po mrzutosti.
Ovšem, když Jasmínka usoudí, že její "kotě" šidíme, tak jí to nevymluvím a asistuje mi opravdu při všem, i při krmení. Sice to vypadá, že leží na Mišákovi, ale sedí na mě a přes něj má jen hozený ten ocásek.

Červenec 2009

Po koupeli zachumlanej v osušce.

A co teprve s tím chlupatým polštářkem, co pod ním tak pěkně vrní.
Antibabičkovská nálada. Když se rozhodl, že není na babičku naladěn, tak se na ní celou návštěvu mračil...

... nebo se koukal někam úplně jinam.
Tenhle kočárek co má u druhé babičky se mu zas tak moc nelíbil, ten doma je prý lepší. A tak se rozhodl, že aspoň nohy bude cpát ven, aby dal najevo, že takhle teda ne.

4.5.2009 - 2 měsíce

Dneska byly Mišákovi 2 měsíce. A protože chtěl být neustále u maminky a já přitom potřebovala udělat spoustu věcí, trávil čas spokojeně v babyvaku. Nakonec v něm vytuhl, takže jsem ho uložila do postýlky i s vakem, na chvilku se probral a zase usnul.



Ovšem když dorazil tatínek z práce, tak byl okamžitě vzhůru, vždyť si musí spolu užít ty chlapské chvilky. A to zaujalo Merlina tak, že se musel konečně po dvou měsících jít podívat zblízka, cože to ten páníček má.

Sžíváme se doma...

A dny plynou a my se všichni doma spolů pěkně sžíváme.

Tatínek s Mišákem závodí, kdo z nich rychleji usne


Merlin se po večerech zoufale cpe paničce na klín, protože je neuvěřitelně majetnický a zároveň potřebuje ujistit, že je pořád náš kocourek


Když jsme přivezli kočárek, tak ho přece nejprve musela otestovat naše kočičí zlatíčka


Denny pro změnu musel po každé procházce zkontrolovat, jestli je v kočárku všechno jak má.



A když má Jasmínka pocit, že jejímu kotěti při přebalování ubližuju, tak si to dojde zkontrolovat pěkně zblízka.

A jak se k tomu staví Mišák? Ten si přece spokojeně hoví v košíku

8.3.2009 - Oslava MDŽ...?

Když se mi blížil termín porodu, dostávala jsem stále stejnou otázku, tak kdy už se vyloupne a jak máš termín? A jak se těšíš? A že si nedočkavá? Odpovídala jsem základní větou - do MDŽ času dost...
Vyloupl se na termín, ale protože bylo všechno v pohodě a tak jak má, tak jsme právě na ono MDŽ šli domů. Už jsem se nemohla dočkat.


A jak se na změnu situace tvářila naše zvěř. Denny si musel Michálka očmuchat ještě v sedačce a potom neustále čmuchal do košíku. Jasmínka se rozhodla, že to je její kotě, o které já jí jen pečuju a tak mě neustále kontrolovala, zda dělám všechno správně. Jakmile malej zaplakal, dorazila a seřvala mě. Merlin usoudil, že je to nový přírůstek, tak když ho nebude omezovat, tak je to OK.

Září 2008

V září se mi ozývala únava plnou silou, a tak nebyl pro manžela žádný problém, aby se mu podařilo vyfotit mě na gauči obloženou naší zvěří, která mě hlídala a opatrovala. V tomhle případě mi společnost dělali Jasmínka a Denny.

Ale povedlo se mi manželovi jeho zákeřnost vrátit. Obvykle se mu ráno nechce vstávat a Jasmínka s oblibou dělá kočku polšťářovku. Nechá se klidně zmuchlat pod hlavu místo polštářku.


A taky jsem se začla pomalu chystat na vánoce




A díky mé únavě a spavosti jsme pomalu museli s pravdou ven...

3. 6. 2008 - Proč stlát...?!

A opět můj zvěřinec...
Když ráno stelu, obvykle už Denny s Merlinem přešlapují na zemi vedle postele. Nebo Merlin leží na křesle v ložnici. Ustlat můžu jedině tak, aby peřiny zabíraly max. půlku postelí, protože, nějak se tam ti dva uličníci srovnat musí.
Oba totiž ví, že dokud není přes peřiny tygrovaná deka, tak na postel nesmí. Ještě dopředu hodit tu jejich, aby se mohli pěkně natáhnout a schrupnout si. Doteď přece hlídali paničku, tak teď budou chrupkat a panička může hlídat je.