24.12.2013 - Vánoční fotostřípky

Ráno bylo potřeba zatelefonovat Ježíškovi, aby nic nespletl.

Stejně nezbytný byl i dohled nad přípravou večeře

A kde to vázne ...

A konečně je to tu ...

23.12.2013 - Za Ježíškem k babičce a dědovi

V neděli jsem večer usnula a probudila se před půlnocí a tak jsem dárky balila do tří do rána. Já vím, že bych je mohla zabalit u babičky a dědy na místě, ale jak se znám, tak bych půlku určitě zapomněla doma.

Odpoledne nás babička s dědou vyzvedli a jelo se. Večer byl celkově poklidný a Míša se může těšit na Ježíška.

22.12.2013 - Zastavíme chvilku čas ...

Poslední adventní neděli jsme po obědě vyrazili na procházku, podívat se na náměstí na jarmak, co mají pěkného. Procházka byla příjemná a jako bychom na chvilku zastavili čas.

A tu nedělní pohodu jsme samozřejmě nemohli zakončit jinak, než návštěvou milovaného Želvího doupěte.
Jablečný závin se šlehačkou a horká čokoláda, to zahřeje ...

21.12.2013 - Nový hit

Míša poslední dobou střídá oblíbené pořady a pohádky. No hlavně že už to není Tomáš. Sice uznávám, že tenhle seriál je moc pěkný, ale časem opravdu leze na nervy. Navíc u Tomáše jsou postavy statické a nijak ho nevedou. U hraných pohádek, nebo i animovaných, ale takových, kde je jasný kdo mluví a má jasnou mimiku se Míša snaží opakovat. A tak spolu prostě sledujeme pohádky.

Ovšem ve chvíli na dotaz co chce za pohádku místo výběru DVD pronesl slovíčko "Tádyt" jsem byla opravdu naprosto vedle. Otázku jsem zopakovala a Mišák s jasným výrazem, který říkal "jak může tak geniální dítě mít tak tupou matku" svou odpověď zopakoval. Najednou mi naskočil páteční rozhovor ... kdy Kačka ukazovala Miškovi obrázky na mobilu a po chvíli prohlásila - Jé Míšovi se líbí TARDIS :-). Ano Mišák opravdu vyžadoval Pána Času. Netuším, kdy postřehl, že se na něj dívám a zejména jeho úvod, protože nejvíc ho zajímala právě znělka.

No zkuste namítnout, že to není seriál vhodný pro pětiletého kluka. Navíc existují rozhodně nebezpečnější pořady, které jsou jako dětské označovány. Třeba "Na vlásku". Princezna ohánějící se pánvičkou a likvidující s ní padouchy není dobrý příklad (některé věci zvládá napodobovat poměrně rychle, jen po ruce nejsou padouši, ale já). Navíc při puštění Pána času jsem si odpočala od poslední fáze, kdy jsem poslouchala buď "lala píseň" nebo výkřiky Moulikooo. (Měli jsme šmoulí období).

20.12.2013 - Milé překvapení ...

Někdy bývají překvapení nemilá, ale tohle bylo prostě skvělé. No ono to vlastně začalo o den dříve. Kdy zvonil telefon a volala mi kamarádka. Prý jste zítra doma, my bychom asi přijeli, zítra ti to ještě potvrdím. A ono to vyšlo.
Měla jsem ohromnou radost, protože, i když jsem s nimi v kontaktu téměř denně díky internetu, osobní návštěva je moc milá. A byl to pro mě jeden z těch nejlepších vánočních dárků. Skvělý den s lidmi, které mám ráda. Tetu Míšu má Mišák rád a tak jí neustále posílal autíčko.

Spolu s ní dorazila i její mamka, kterou jsem neviděla přes rok

A dcera Kačka, kterou si pro změnu Mišák uzurpoval pro sebe

Poté co návštěva odjela jsme ještě s Miškou stihli dojít na poštu pro posledního ježíška. A docela to i odsejpalo.

19.12.2013 - Lov

Na pátek čekáme návštěvu a tak jsem sundala vánoční krabici, že až Miška usne, tak připravím stromeček, ať má ráno překvápko.

Samozřejmě, že jakákoli krabice je výzva pro průzkum a tak se k ní Mišák vrhnul a lovil a lovil ...

 ... až ulovil ...

... ten správný módní doplněk a nenechal si vymluvit, že to není ani šála, ani boa, chodil s tím řetězem kolem krku až do večera.

18.12.2013 - Vánoční pečení

No vlastně už jsem nepekla, jen jsem si na tohle téma vytvořila vánoční scrap. Udělala jsem si totiž radost a pořídila si krásnou novinku od et designs - snowy christmas a tak jsem ji musela hned použít.

no a mezitím jsem se zasmála u vtípku kolujícího na Facebooku.

Vánoce z pohledu trestního zákoníku - sliby, že přijde Ježíšek: šíření poplašné zprávy. Paragraf 357 TrZ - až 2 roky - "Když budeš zlobit, dostaneš!", vydírání. paragraf 157 TrZ - 6 měsíců až 4 roky - "Když budeš hodný, od Ježíška dostaneš..", podplácení, paragraf 332 TrZ - až 2 roky - Lití olova: činnost, která může způsobit újmu na zdraví. Paragraf 148 TrZ - až 1 rok - Otevření dopisu Ježíškovi: porušení listovního tajemnství. Paragraf 181 Trz - až 2 roky - Podle starého trestního zákoníku: - Výroba vaječného koňaku: nedovolená výroba lihu, paragraf 194a - až 1 rok vězení!

17.12.2013 - Jeden den v předvánočním mumraji ...

Tak poslední skupina před vánoci. Ukecat Mišáka ať se oblíkne byl téměř nadlidský úkol. Nikam se mu nechtělo. Když jsem mu chtěla dát bundu, vypukla scéna. Chtěla jsem mu dát tu, kterou měl v neděli a mezitím už uschla po vyprání. Ouha milej Mišák se rozhodl, že on chce kostičkatou modrou, kterou měl včera. Na některých věcech trvám, ale tohle je ta, kdy mohu ustoupit. A pak najednou byl naprosto vzorně spolupracující dítko.
Na skupině pracoval v pohodě jako vždycky a já mezitím běžela rychle na poštu. Vždyť jdu jen k peněžní přepážce, tentokrát to bude určitě bleskovka. No nic nemohlo být vzdálenější realitě. Dvacet minut na přepážce nikdo nebyl, už jsem se chystala, že holt budeme muset s Mišákem na poštu ještě ve středu (s ním je to vážně "radost"), ale naštěstí jsem pak byla hned na řadě a stihla se vrátit před koncem skupiny.

S psycholožkou jsme se shodly, že Mišák prostě potřebuje vizualizaci a ve vztahu k dětem a lidem dělá pokroky. Že už si automatizuje takovou tu běžnou rutinu. Například když přijde do místnosti, tak pozdraví, není mu stále ideálně rozumět, ale už to, že se o to pokusí, je úžasný pokrok vpřed.

16.12.2013 - Běžný den

Obyčejný běžný den, který probíhá v klasickém režimu. Úklid, praní, malý nákup. Jen jsem musela vyndat jinou bundu, ta včerejší byla samé bláto :-)

A taky se chtěl fotit, ale nejlépe v lehu na zemi.

15.12.2013 - Vánoční jarmark

A další adventní neděle, tentokrát ve znamená jarmarku. U babičky s dědou pořádali vánoční jarmark a tak jsme opět vyrazili k nim. Babička s dědou se pro nás zastavili před obědem a jeli jsme k nim. A odpoledne na jarmark.

A takový jsme měli s babičkou stůl - na půlce nádherné šité věci od mé šikovné švagrové Lenky

Na druhé půlce mé korálkové tvoření na vánoční téma ...

Ještě jednou detail krásných příšerek od Lenky.

Ovšem Míšu ze všeho nejvíc samozřejmě zajímalo opět jídlo. Nejprve párek v rohlíku a potom smažené bramborové proužky. Těch mu dědeček koupil kornout a tak k němu na ně chodil.

Ale co si především užíval byla naprostá volnost. Protože s jarmark konal na vsi na hřišti nechali jsme ho tam volně pobíhat mezi stánky dle libosti. No samozřejmě, když jsme ho neviděli, protože zmizel z dohledu, stačilo pohled stočit ke stánku s jídlem, byl tam :-).
Taky usoudil, že je zima, tudíž je mu zcela jedno, že není sníh, je čas se klouzat na klouzajdě (po blátě to jezdilo jedna radost). Po příjezdu domů to bylo akorát tak na to strčit Mišáka do vany a oblečení do pračky :-)

14.12.2013 - To je moje

Taková normální sobota. Mišák měl prostě svůj normální den. Sem tam začínáme mít úspěch s ukazováním, že si ukáže co chce.
Ovšem večer zabodoval, udělala jsem k večeři míchaná vajíčka. Miška vzal svůj talíř, podíval se po mě, jako bych mu ho chtěla sebrat a prohlásil - TO JE MOJE. A několikrát to stihl zopakovat...

Večer jsem zkusila ještě něco vytvořit ... pro tu předvánoční adventní náladu

13.12.2013 - Vítězství

... aneb porazila jsem nakonec "turka" jen proto, abych zjistila, že nemám kaplíky na zakončení a tak jsem si ušila i ty.

A světe div se, Miška mě i nechal. Tahle souprava náhrdelníku a náramku je jenom moje. Protože ta barva korálků mě prostě dostala.

12.12.2013 - Kdo z koho ...

Den byl celkem pohodový a klidný. Mišák si poslední dobou znovu oblíbil nádobíčko. Ale zatímco dřív ho spíš na "sporáku" přendavala míchal, tak teď potřebuje tekutiny, které chce přelívat. Poté co se sám obsloužil lahví sirupu, jsem nádobíčko zabavila, umyla a dala k dispozici vodu. I tak je spokojenej.

A večer, když jsem ho uložila, jsem se rozhodla, že přece jenom zkusím pokořit "tureckou spirálu". A tak jsem vytáhla perlovku, jehlu a háček a pustila se do toho. Fáze č. 1 proběhla v poklidu - navléct třímetrovou šňůru podle vzoru jedna pohanka, čtyři rokajly to byla pohoda.
Ovšem fáze číslo 2 se změnila v urputnou bitvu "Kdo z koho". U třetí řady už "turek vedl 8:0". Ale postupně se vítězství začínalo přiklánět na mou stranu.

11.12.2013 - Na cestách ...

Někdy je čas, kdy dojde na věci, do kterých se člověku opravdu nechce, ale udělat se musí a tak jsem vyrazila do Prahy zařídit nějaké věci, které jsou přece jen nepříjemné.

Ale i ty nepříjemné věci mají své světlé stránky. Cestování do Prahy zařizovat věci po úřadech spolu s Mišákem je taková mírná utopie. Proto Míšu hlídala babička s dědou a já jela sama. A když už jsem zařídila to nepříjemné, tak jsem vyrazila na procházku po korálkových obchodech. Vlastně jsem byla jen ve dvouch.

Nejprve jsem vyrazila do Robinsona, takový ostrov klidu v centru Prahy. Cestu jsem si tam plánovala už dlouho, ale než jsem se tam dostala. Samozřejmě bych určitě potřebovala úplně všechno... Nakonec kromě korálků, které jsem chtěla původně jsem si koupila i tzv. "pohanku", které rozhodně nešlo odolat. Jen nějak nebylo jasno co s ní, já přece neháčkuju...
A kousek od Robinsona sídlí i pražská Rooya a tenhle obchod jsem nemohla před vánoci prostě vynechat. A potěšilo mě, když jsem v rámci výzdoby našla na stromečku "své" hvězdičky.

Na trzích jsem nakoupila drobné maličkosti, co mají potěšit a potom se zastavila u kamarádky v práci. Příjemně jsme si popovídali.

Takže i to že jsem původně jela vyřizovat nepříjemnou věc se obrátilo v celkem příjemný den.

10.12.2013 - Vánoce z papíru

Konečně jsme nalepili s Miškou papírovou vesničku na okno a k tomu vystříhané vločky. Ani nepamatuju, kdy jsem naposledy vystřihovala nebo s chutí dělala vánoční výzdobu jinou než zdobení stromečku.

9.12.2013 - Čas s knížkou

Ráno jsme byli s Míšou na logopedii. Protože se mu nechce spolupracovat, když tam jsem, tak ho vždycky odvedu do ordinace a pak jdu ven. A to se to pak pracuje, Mišák se nesnaží hledat způsob jak z toho vyklouznout. A za odměnu si pak může chvíli hrát s tím co ho zaujme.
Tentokrát jsem ho tam nechala i s fotoaparátem. A tak mám i pár fotek z práce.

Já jsem si na poště vyzvedla předčasný dárek od Ježíška nebo naopak opožděného Mikuláše (balíček na mě čekal už od 4.12.). Ale ono je to vlastně jedno, podstatné bylo to, co se nacházelo v obálce. Přišla mi knížka přímo od autorky s osobním věnováním. A mě se už dlouho nestalo, abych přečetla knížku v kuse.
U téhle se mi to stalo, i když jsem ji občas musela odložit, protože mi mluvila ze srdce. Zároveň jsem si psala na chatu s autorkou. A i když jsem věděla, co budu číst, protože jsem znala Diny blog, bylo to pro mě hodně emotivní čtení. Se spoustou slz - ale slz pochopení a slz úlevy

8.12.2013 - TICHO ... aneb nebyl důvod ke stížnostem

Druhá adventní neděle opět byla u babičky a dědy.

Starší neteř Nela slavila své kulaté narozeniny

A sestřička Emča a náš Míša prostě museli asistovat při krájení dortu.

Večer byla Mikulášská, ovšem Mišku tentokrát opravdu nezajímala. Když se rozhod se jít na Mikuláše a čerty podívat, tak byl zahnán zpátky a hotovo, v tu chvíli se rozhodil a pak neviděl důvod tam znova jít. A tak když na něj přišla řada, začal se vztekat, logicky, on přece nepůjde někam, odkud ho vyhnali, jeho světu to prostě neodpovídalo. A tak šly holky sami a dárek mu přinesly.

Večer nás vezl děda domů a holky si projevovaly klasicku "sourozeneckou lásku". Myslím, že snad každý ví ;-). A najednou se ze sedačky za mnou ozvalo zcela zřetelně - TICHO. Zmlkli jsme úplně všichni. Od Mišáka to prostě překvapilo. No jo asi už nás měl všech dost ...

Vzpomněla jsem si na slavnou pohádku Jana Wericha - Franta Nebojsa.
- Ty umíš mluvit? A proč si nic neřek?
- Nebyl důvod ke stížnostem.

7.12.2013 - Každý den je jiný ... aneb dneska pečeme

Každý den je jiný a tak v sobotu místo pátečního bouřkového mraku mě budilo usměvavé sluníčko. Ráno jsme došli do dodávky pro jogurty a mléko. Jo není nad pravé mléko ... to si dám i já a že ho moc nemusím. A po snídani už Mišák lovil váleček a připravoval vykrajovátka na stůl. Tak jsem se rozhodla, že vyzkouším, jak to vypadá s jeho náladou ohledně pečení.

Někdo ho prostě přes noc vyměnil - soustředění, nadšení, zábava a odpoledne samý úsměv.

6.12.2013 -Můj soukromý "Xaver"

V Evropě řádí a páchá škody Xaver. I v Čechách, které vzal okrajově udělal slušnou spoušť. Tady jenom fouká, ale jinak žádnou velkou škodu nezpůsobil. Jen jsme nešli ven. Ale aby mi to nebylo líto, tak se Mišák rozhodl, že mi předvede malé soukromé tornádo doma. Jo dítě s PAS to je prostě adrenalinový sport. On má svět sám pro sebe a já mám tu drzost mu narušovat jeho kruhy :-) A tak balancujeme jak to jde, abychom to vyvážili. On aby si mohl chvíli odpočinout ve svém světě a já se snažím, aby taky vzal na vědomí ten okolní.

A tentokrát vstával pěkně levou nohou a dával mi to pěkně sežrat. Celý den protivný, bez nálady a hlavně s dokonale destruktivním přístupem.

Měla jsem naplánováno, že budeme spolu péct, když ho pečení perníčků tak bavilo. Že on se bude matlat ve svém kousku těsta a já mezitím budu péct. Nic nemohlo být vzdálenější realitě ... zatímco já odebírala vykrájené tvary na plech, on je zcela nespokojeně bral a lepil zpátky na těsto, pokud možno na jiné, než se kterým jsem zrovna pracovala. Takže když jsem první plech lineckého spálila a zjistila, že druhý je mezitím prázdný a vykrájené kousky jsou zpátky umělecky uplácané na hroudě těsta, měla jsem chuť se na celé pečení vykašlat a prohodit všechno oknem. Počítám do tří ... pořád mám chuť všechno vyhodit oknem, tak ještě jednou počítám ... Tak dobrá, vypínám trouby, uklízím vykrajovátka, plechy a těsta ... Uvažuji o pečení dle receptu, který již nějaký ten rok koluje po internetu a končí slovy ...
" ... vše uklid, dopij rum, cukroví zajdi koupit ..."

Fotka vystihuje naprosto jeho denní náladu - nefoť mě, nekoukej se na mě, nemluv na mě, nechci, nebudu, nemám rád ...
a tak jsem ho prostě nechala, jen jsem se ho držila v pravidelném režimu, cokoli mimo nemělo smysl zkoušet.

5.12.2013 - Mikuláš

Za ten rok co tu bydlím jsem si opravdu oblíbila Želví doupě. Knihkupectví, antikvariát a kavárna v jednom. Ale je to mnohem víc, je to útočiště kam se člověk může na chvilku schovat před starostmi všedního dne. Kam mohu jít s Míšou bez strachu, že po nás bude někdo koukat stylem - Proboha ať už ta ženská s tim nevychovancem rychle vypadne. U Želvy prostě Míšu berou takového jaký je. Vědí, že v antikvariátu musí zkontrolovat, jestli je jedna teta za kasou, jestli druhá sedí ve svém křesle s notebookem na klíně a projít až dozadu, jestli tam pořád jsou ty knížky...

Je to pro něj další prostředí, ve kterém se cítí v pohodě a bezpečně. I z toho důvodu jsem se rozhodla pro Mikulášskou právě tady. Byli jsme i loni a po zkušenostech jsem to chtěla zopakovat. Domů Mikuláše s Andělem a Čertem zvát nechci. Domov má být bezpečné místo ...

Trpělivost není zrovna jeho silná stránka, takže čekání na Mikuláše nebylo zrovna to z čeho by byl nadšen. Já čekala až dorazí Lenka s holkama, aby ho chvilku pohlídali a já mohla vedle odnést balíček a hlavně říct Mikulášovi co má říkat. 

Když Mikuláš přišel a postupně vyvolával děti, tak si ho Mišák zkontroloval spolu s andělem, čertem i košem s dárky a pak odešel, když po něm tam "poptávka" nebyla. Rozhodl se zajímat spíš o dění v přední části kavárny. Takže když přišel na řadu, odmítl jít, musela jsem s ním. V tu chvíli to vypadalo, že má strach z čerta, ale o tom to nebylo. On už tam přece byl a teď tam nechce, tak co by tam chodil ... No když dostal balíčky, usoudil, že to za tu cestu zpátky asi přece jenom stálo.

Ale jinak v čertech má Mišák celkem jasno - Čerti hrají s oblibou v čertově mlejně mariáš (jak ponocní), na škleby potřebují kysané zelí, protože bez něj moc bolí huba, někdy hrajou mariáš a zároveň si k němu pečou "šunkflekle" a největší hrůzu mají z princezny Máni. Jindy proto, aby už čertem nebyl si láme rohy a nechá useknout ocas. Taky se můžou změnit v koně či vlka a nebo je to takový dobrácký uličník, který svému andělskému kolegovi neřekne jinak než "ty Matlo". Prostě čerti jsou v podstatě kamarádi :-)

(a myslím, že je jasné, které jsou oblíbené Mišákovo pohádky)