Žena

Někdy se stane, že pošlete něco do světa a pak ve chvíli kdy to potřebujete, se vám to vrátí třeba i po letech. To se stalo dneska mě. Kdysi jsem přeposlala jeden email, který mi přišel a který mě zaujal (nepatřím mezi nadšené rozesílače emailů a obvykle u mě končí). Dnes jsem jej objevila na facebooku a pod tím poznámku, že před těmi 9 lety přišel ode mě. A já si ho opět ráda přečetla, potřebovala jsem to připomenutí ...
Tak tady je

Než Pán Bůh vytvořil ženu, pracoval už šestý den přesčas.

Anděl se zjevil a řekl: "Proč se tou jednou bytostí zabýváš tak dlouho?"

A Pán Bůh odpověděl: "Viděl jsi její specifický popis? Musí být kompletně omyvatelná, ale ne plastická, musí mít 200 pohyblivých částí, všechny nahraditelné, musí fungovat na černé kávě a zbytcích, musí mít lano, které udrží najednou dvě děti a které zmizí, když ty se pak postaví na vlastní nohy. Musí mít polibek, co vyléčí cokoliv od odřeného kolena ke zlomenému srdci a musí mít 6 párů rukou."

Anděl byl ohromený tímto požadavkem.

Pán Bůh zareagoval: "Víš, ty ruce to není problém. Problém jsou tři
páry očí, co matky musí mít.
Jedním párem oči musí vidět skrz zavřené dveře a bude se ptát dětí, co dělají i přesto, že to bude vědět.
Další pár vzadu na hlavě, aby věděla, co potřebuje vědět, přestože si nikdo nebude myslet, že to dokáže.
No a třetí pár bude vpředu na hlavě. Ty jsou na dívání se na plačící dítě, a těmi bude vyjadřovat, že mu rozumí a miluje ho i bez vyslovení
byť jen jediného slova."

Anděl se pokoušel zastavit Pána Boha: "Je to příliš práce na jeden den, počkej aspoň do zítřka, pak to dokončíš!"

"Ale to nemůžu!" zaprotestoval Pán Bůh, "jsem tak blízko k dokončení tohoto stvoření.
Je tak blízké mému srdci. Ona už uzdravuje sama sebe, když je nemocná, a dokáže živit rodinu!"

Anděl přistoupil blíž a dotkl se ženy: "Ale ty jsi ji udělal tak měkkou, Pane."

"Je měkká," souhlasil Pán Bůh, "ale taktéž jsem ji vytvořil tvrdou a neochvějnou. Ty nemáš ponětí, v čem musí vytrvat, nebo co úspěšně dokončit."

"Bude schopná myslet?" zeptal se Anděl.

Pán Bůh odpověděl: "Nejenže bude schopná myslet, ale bude schopná
i zdůvodňovat a vyjednávat."

Anděl si potom něčeho všiml, natáhl se a dotkl se tváře ženy.
"Aj, vypadá to, že tenhle model ti promoká. Říkal jsem ti, že jsi do ní
zkoušel vložit příliš mnoho."
"To není promokání!" namítl Pán Bůh, "to je slza."

"Na co je slza?" zeptal se Anděl.

Pán Bůh odpověděl: "Slza je její způsob pro vyjadřování radosti,
smutku, její bolesti, jejího rozčarování, její samoty, jejího žalu i hrdosti."

Anděl byl ohromený. "Ty jsi génius, Pane. Myslel jsi na
všechno."

"Ženy mají sílu, co okouzlí muže. Nosí děti, nosí utrpení. Nosí
povinnosti, ale přitom drží pohromadě štěstí, lásku a radost. Usmívají se, když chtějí křičet. Zpívají, když chtějí plakat. Pláčí, když jsou šťastné a smějí se, když jsou nervózní. Perou se za všechno, čemu věří. Postaví se proti nepravosti. Neberou "Ne" jako odpověď, když věří v lepší řešení. Nepotřebují nové boty, aby je mohly mít jejich děti. Jdou k lékaři s ustaranou přítelkyní. Milují nepodmínečně. Pláčí, když jejich děti excelují a radují se, když jsou jejich přátelé oceněni. Jejich srdce se lámou, když zemře přítel. Trápí se při ztrátě člena rodiny, ale stále jsou silné. I když si myslí, že už jim žádná síla nezůstala. Vědí, že pohlazení a polibek vyléčí zlomené srdce. Ženy jsou různých velikostí, barvy a tvarů. Budou řídit, létat, chodit, běhat.
Srdce ženy je to, co způsobuje, že se svět otáčí. Ženy dělí od
mužů mnohem víc než jen porod - nosí radost a naději. Nabízí soucit a ideály. Ženy mají vždycky co říct a co darovat."

Zajímavá matematika ...

Kdysi jsem od dědy dostala knížku s tímhle názvem, byly tam různé matematické hry a hříčky. Občas bylo pro mě řešení záhadou, jindy mi přišlo jednoduché. Matematické hříčky mě vždycky bavily, ale nad tou dnešní by asi i autoři oné knížky nevěřícně kroutily hlavou.

Používám předplacený tarif u nejmenovaného operátora. To že mi v únoru volali a snažili se mi vecpat výhodnější tarif, protože mají rozhodně lepší přehled o tom kolik provolám než já, to pominu. Jaksi do čerpaných částek započetli i mou návštěvu Prahy a platbu SMS jízdenky. Tarif prostě nechci, mám kartu a vyhovuje mi to. Ovšem dnes jsem si potřebovala zkontrolovat zbývající kredit a jeho čerpání a zůstala jsem zírat. Ne nad částkou, ta odpovídala, ani nad rozpisem čerpání kreditu za obdobíí od 16. do 28.2. to taky odpovídalo 59 Kč. Ale nad grafem který byl pod tím - průměrné týdenní náklady na volání 1534 Kč. Tak tomu říkám záhadná matematická hříčka - při vyčerpání kreditu 59 kč za 12 dní průměr na 1 týden 1534 kč. Že bych ve škole něco zaspala ;-).

Nebo se operátor snaží, abych se taky zasmála. Ale já stejně jako ten chlapeček v tom starém klasickém vtipu vím co s tím je. Maj to rozbitý :)

Deník dvouletého dítěte

Tahle věcička ke mě zabloudila při brouzdání na internetu, autora neznám, pokud víte, kdo to je, ráda ho uvedu. 
6:13 Budím se. Super!!!
6:50 Lítám nahatej po bytě a řehtám se. Táta mě honí.
7:05 Táta zakopl o nočník, kterej zapomněl večer vynést.
7:10 Jezdím kolem něj na motorce a pištím.
7:20 Stavíme s tátou hrad pro tyranosaura. Táta ho postaví a já ho rozkopu. Super!!!
8:05 Táta dřímá mezi troskami hradu. Chvíli si hraju sám s tyranosaurem. Žere šmouly.
8:06 Tyranosaurus strčil svůj ocas tátovi do nosu. Na zadek dostanu já. Řvu.
8:30 Kouzelná školka, nuda, ale tátu to baví. Běhám dokolečka před televizí, dokud nespadnu na zem a neprásknu se do hlavy.
9:10 – 9:40 Řvu.
10:00 Nemůžu najít tyranosaura. Táta se mě ptá, proč řvu. Řvu, protože neumím říct tyranosaurus.
10:40 Táta mi dává na zadek, abych měl proč řvát. Pak mi dá fixy,ať si kreslím.
10:50 Nakreslil jsem abstrakci vyjadřující pocity dvouletého dítěte, kterému nikdo nerozumí. Taťka valí oči.
11:05 Tak na koberec se prej nekreslí.
11:45 Oběd. Zas kuře. Plivu to do květináče.
12:30 Jdu spát po obědě. Táta má lepší náladu. „Tak do postýlky, ty uličníku“ . Lezu pod postýlku. Táta počítá do tří. Na tři se tam zaseknu. Řvu.
13:35 Konečně usínám.
14:15 Nudím se. Lítám nahatej a chcechtám se. Táta mě honí.
14:30 Táta zakopl o nočník, kterej zapomněl vynést ráno.
16:00 Konečně jdeme ven. Na písku mi nějakej kluk chce vzít tyranosaura. Vezmu ho po hlavě hrabičkami. Řve. Táta mi dá na zadek. Řvu.
17:30 Půjčím si tříkolku od holčičky. Řve. Musím ji vrátit. Řvu.
18:40 Po večeři si hraju. Spravuju zrcadlo. Kladivem. Musim toho nechat, a tak skáču na balonu, dokud neprdne. Táta řve. Pak se usměje a říká, že jdu zítra do školky.
19:55 V postýlce mi říká pohádku. V polovině užchrápe. Ocas tyranosaura se pomalu blíží k jeho nosu.....

Zlatá životní pravidla pro kočky

Opět něco málo co mi proběhlo emailem pro zasmání. (Kurzivou jsem doplnila vlastní poznámky o tom, jak tahle pravidla berou moje kočky a jestli vyhrábnu foto z archivu, tak určitě doplnim)

Zlatá životní pravidla pro kočky :

Koupelna: Vždy doprovázej hosty do koupelny. Nemusíš vůbec nic dělat. Stačí, když si sedneš a budeš na ně zírat. (Nejlépe když člověk vleze do vany, sedni na pračku a zírej, pokud má bublinky, snaž se je lovit. Zrzek to dotáhl k dokonalosti, ten do té vany i spadl)

Nábytek: Když musíš zvracet, rychle vyskoč na křeslo. Pokud to ve spěchu nestihneš, aspoň se postav na drahý orientální koberec. Pokud v bytě orientální koberec není, postačí i huňatá podložka. Když pak zvracíš na koberec, udělej to s rozběhem a raději hned dvakrát, aby byla skvrna aspoň tak dlouhá jako lidská noha.

Asistence: Pokud jeden z tvých lidí na něčem pracuje a druhý jen líně polehává, drž se toho zaměstnaného. Říká se tomu "pomáhání", u lidí je to obecně známo i jako "překážení". (V tom jsou mistři všichni tři včetně psa. Když jsme měli zrzka, zvládal to stejně bravurně)

Následují pravidla správného "pomáhání":

Když dohlížíš na vaření, posaď se těsně za levou patu kuchaře. Neuvidí tě, a tak máš větší šanci, že na tebe šlápne a pak tě vezme do náruče a bude tě hladit. (Oblíbená Merlinova činnost)

Když tvůj člověk čte, lehni si mu těsně pod bradu, přesně mezi oči a knihu, pokud nemůžeš ležet přímo na knize. (V rámci rozdělení kočičích úkolů má tuhle činnost na starost Jasmínka, manžel to opravdu "miluje")

Když tvůj člověk vyřizuje nějaké papírování, lehni si doprostřed papírů, ale tak, abys jich měl co nejvíc pod sebou. Dělej, jako bys dřímal, ale co nejčastěji sekej tlapkou po tužce.

Když tvůj člověk píše vánoční pohledy nebo vyplňuje daňové přiznání, nezapomeň, že mu musíš pomoct! Posaď se na ten papír, na kterém právě pracuje. Pokud tě přemístí, odměň ho smutným pohledem. Když práce dobře pokračuje, poválej se po papírech a trochu je pomačkej. Když tě podruhé přenese na jiné místo, shazuj ze stolu jednu tužku po druhé - ale pomalu!

Když tvůj člověk čte noviny a drží je ve výšce, skoč před noviny. Lidé také rádi skáčou!

Když tvůj člověk pracuje u počítače, vyskoč na stůl, přeběhni po klávesnici, pohraj si s myší a pak si mu lehni na klín a na paže tak, abys mu užitečně zpomalil psaní. (Merlin v zásadě vynechává první část a rovnou se mi nastěhuje na klín. Jasmínka zvolila jinou variantu. Vyšplhá na nástavec u stolu, skočí na stůl vedle monitoru, páníčkovi na klín a na zem. Opět odběhne dozadu, aby vyšplhala na nástavec. Následující kolečko opakuje, dokud se páníček nezvedne a nejde nandat večeři. Obvykle začne tak v 19.55 - večeří v osm).

Dveře: Zavřené dveře jsou zakázané, ať vedou do kteréhokoli pokoje. Postav se na zadní nohy a zpracovávej dveře předními tlapkami. Až pak budou dveře otevřené, nemusíš jimi hned projít. Pokud se ti podařilo, že ti otevřeli dveře ven, zůstaň prostě stát přímo mezi nimi a trochu si popřemýšlej. Obzvlášť důležité je to při chladném počasí, dešti, sněžení nebo silných náletech komárů. (Poznámka od Jasmíny: Toto pravidlo lze s úspěchem rozšířit i na okna)

Kočičí záchod: Když používáš záchod, dbej vždy na to, abys vyházel ven co nejvíc steliva. Lidé rádi šlapou bosýma nohama na kočičí stelivo.

Doba spánku: Spi v noci na člověku tak, aby se ve spaní nemohl obracet. (Naše kočky mají smůlu, v takovém případě nastane letecký den. V noci se prostě převracím a tak se občas ocitnou ve vzduchu aniž by chtěli.)

Schovávání: Schovej se občas na místech, kde tě člověk nenajde. V žádném případě nevycházej ven dřív než za tři nebo čtyři hodiny. Člověk propadne panice (to lidé milují!) a bude si myslet, žes utekl. Až pak vyjdeš ven, zahrne tě člověk láskou a pozorností a možná dostaneš i pamlsek. (Když hledám kočky, nejprve zkusím použít jejich pravé jméno, zní přesně tak, jako když se otvírají dvířka ledničky. Ať jsou schovaní sebe líp, na tenhle zvuk vystartí)

Běhání: Běhej co nejčastěji a pokud možno přímo pod nohama svého člověka, hlavně na schodech, když drží něco v náručí, ve tmě a ráno, hned jak vstane. Nesmírně tím zlepšíš jeho koordinaci pohybů. (V tomhle jim taky velice úspěšně pomáhá i pes)

A ještě poslední podnět: Přistup co nejblíž k člověku, nejraději k jeho obličeji, otoč se, zvedni ocas a ukaž mu zadní část těla. Lidé to milují, tak to dělej hodně často! A nezapomínej ani na hosty!

Příběh pracovitého mravenečka

Každý den ráno přicházel do jednoho podniku Mraveneček, který byl výkonný a
šťastný tvoreček.
Trávil zde celé dny, pracoval a zpíval si u práce krásné písničky a radoval
se ze života.

Byl výkonný, byl šťastný, ale běda! Nikdo ho nekontroloval! A tak Sršeň,
hlavní vedoucí, který toto považoval za nepřípustné, vytvořil pracovní místo
kontrolora, na které přijal Švába s velkými zkušenostmi v kontrolních
činnostech.

První starostí Švába bylo standartizovat hodinu příchodu a odchodu na
pracoviště a vypracovat o tom detailní zprávu. Z toho důvodu potřeboval
sekretářku, která by mu je pomáhala připravovat, organizovala archiv a
případně zvedala telefonáty. A tak přijal Pavoučici.

Mraveneček byl stále produktivní, šťastný a pracoval a pracoval........

Sršeň, hlavní vedoucí byl reportamapřímo nadšený, ovšem požadoval ještě
srovnávací tabulky a grafy, ukazatele řízení a analýzy vývoje.
Bylo toho mnoho a tak bylo třeba přijmout další sílu - Mouchu, vybavenou
počítačem, barevnou tiskárnou, telefonem a to vše na pomoc kontrolorovi.

To už si Mraveneček přestal zpívat svoje melodie a začal si stěžovat na
množství papírování, které nikdy dělat nemusel a nestíhal tak svoji práci.
Sršeň, hlavní vedoucí, rozhodnul, že je potřebné přijat opatření a vytvořil
pozici vedoucího oddělení, kde pracoval Mraveneček, tak dlouho výkonný a
šťastný.
Funkci vedoucího dostala Cikáda. I ta samozřejmě velmi brzy potřebovala ke
své práci nový počítač, Internet a také asistentku Parazitku, která jí
pomáhala i v předchozích zaměstnáních. A tak vypracovávala strategické plány
a rozpočty pro oddělení, kde pracoval Mraveneček.

Mraveneček už si nezpíval, ba ani nepípnul zato se stával každým dnem víc
nazlobeným.

Výsledek pracovní činnosti Cikády se konečně dostavil.
"Musíme vybudovat pracoviště, které se bude zabývat pracovní atmosférou",
tvrdila neochvějně Cikáda.

Jednoho dne, hlavní vedoucí, po tom co obdržel čísla, pozorně si prohlédl
výsledky oddělení kde pracoval Mraveneček a zjistil, že nepřináší zisky.

Proto ihned kontaktoval Sovu, prestižní konzultantku, aby udělala analýzu
této situace. Sova byla tři měsíce v podniku a vypracovala podrobnou zprávu
velkého objemu za mnoho, velmi mnoho EURO. Závěr byl neúprosný
- na firmě je mnoho jedinců!

A proto hlavní vedoucí poslech rady konzultantky a ihned propustil
problémového Mravenečka, který býval šťastný a zpíval si u práce.

Jaké je ponaučení?

To jen aby Tě nenapadlo ani na chvíli být Mravenečkem, výkonným a šťastným!
Raději buď neužitečný a neschopný. Neschopní nepotřebují kontrolora, to
všichni vědí.

A to není všechno, jsi li výkonný, neukazuj, že jsi šťastný, nebude se Ti to
tolerovat!

Naopak, každý den si vymysli nějaké neštěstí a budeš vyvolávat soucit.

Pokud se i přes toto varování rozhodneš být Mravenečkem, výkonným a
šťastným, vezmi si za vlastní, že než vystřízlivíš, budeš nějaký čas živit
Sršně, Šváby, Pavouky, Mouchy, Cikády, Parazitky, Sovy a tuny papíru.

Chci být medvěd

V tomhle životě jsem žena. V mém příštím životě bych byla ráda medvěd.

Jsi-li medvěd, držíš zimní spánek. Neděláš nic jiného, než že šest měsíců v jednom kuse spíš. To bych vydržela.

Než jdeš spát, musíš se pořádně nacpat. To bych taky snesla.

Když jsi medvědí holka, tak porodíš své děti ve spánku. A ty nejsou větší než vlašské ořechy a když se probudíš, jsou z nich už správná odolná mláďata k mazlení. To bych teda určitě vydržela.

Když jsi máma medvěd, tak každý ví, že to myslíš vážně. Ten kdo by zlobil tvoje mladé, dostane facku. A když tvoje mláďata něco provedou, dostanou taky jednu za ucho. To bych snesla.

Když jsi medvěd, pak tvůj partner OČEKÁVÁ, že ráno budeš vstávat nabručená. OČEKÁVÁ taky, ze máš chlupaté nohy a pořádné špeky.

Ano. Myslím, ze budu medvěd!

Přísná nekompromisní pravidla zacházení s toulavými kočkami

1. Toulavé kočky nekrmíme.
2. Toulavé kočky nekrmíme - leda suchou kočičí stravou.
3. Toulavé kočky nekrmíme - leda suchou kočičí stravou navlhčenou troškou mlíčka.
4. Toulavé kočky nekrmíme - leda suchou kočičí stravou navlhčenou troškou teplého mlíčka, mňam mňam pochoutkami a zbytky ryb.
5. Nedovolíme, aby si toulavé kočky udělaly z našeho domu trvalé bydliště.
6. S toulavými kočkami se nemazlíme, nehrajeme si s nimi a nechováme je v náručí.
7. S toulavými kočkami se mazlíme, hrajeme si s nimi a chováme je, ale nikdy pro ně nevymýšlíme jméno.
8. Toulavé kočky (ať mají jméno nebo ne) zásadně nesmějí do domu.
9. Toulavé kočky nesmějí do domu vyjma vyhrazené hodiny.
10. Toulavé kočky nesmějí do domu s výjimkou dní, jejichž název obsahuje samohlásku.
11. Toulavé kočky nesmějí v domě skákat na nábytek nebo si o něj brousit drápky.
12. Toulavé kočky nesmějí v domě skákat na zvlášť luxusní nábytek nebo si o něj brousit drápky.
13. Toulavé kočky na nábytek mohou, ale brousit si drápky smějí jenom o to nové třípatrové sisalové škrábadlo-šplhadlo za 3580 Kč.
14. Toulavé kočky vykonávají svou potřebu venku do písku.
15. Toulavé kočky vykonávají svou potřebu na trojdílné odolné plastové misce naplněné speciální kočičí podestýlkou.
16. Toulavé kočky vykonávají svou potřebu v nádobě s bočními stěnami zaručujícími soukromí a s víkem umístěným tak vysoko, aby se o ně nebouchaly do hlavičky.
17. Toulavé kočky spí mimo dům.
18. Toulavé kočky spí v garáži.
19. Toulavé kočky spí v domě.
20. Toulavé kočky spí v lepenkové krabici vycpané starou dekou.
21. Toulavé kočky spí ve speciální pohodlné postýlce značky "Naše Micinka" na protialergických polštářcích z čisté střižní vlny.
22. Toulavé kočky nesmějí spát v naší posteli.
23. Toulavé kočky nesmějí spát v naší posteli - leda v nohách.
24. Toulavé kočky nesmějí spát v naší posteli pod peřinou.
25. Toulavé kočky smějí v naší posteli pod peřinou spát, ale převážně v nohách.
26. Toulavé kočky si nesmějí hrát na psacím stole.
27. Toulavé kočky si nesmějí hrát na psacím stole v blízkosti počítače.
28. Toulavé kočky nesmějí chodit po klávesnici, když páneček na w qqqbmerw,nmšžřčýytr.m,iyuů-puiNÍ PÍŠE