čtvrtek 31. ledna 2013

365/2013 - 31. Jak aprílové počasí ...

... přesně tak se dneska měnila Míšova nálada. Jsou dny, kdy je celý den usměvavé sluníčko, jsou dny, kdy takříkajíc vstával zadkem napřed a je celý den negativista. Ale nejhorší jsou takové jako dneska dny, kdy chvíli je jako sluníčko a během chvilky protivný, vzteklý a uječený zdánlivě bez jakéhokoli důvodu. Ty jsou asi nejnáročnější, protože dny kdy je protivný od rána, vím co mohu čekat, ale takové jako dneska, to musím být neustále ve střehu i když je v danou chvíli v pohodě.

Od minulého týdne se rozhodl bojkotovat "růžové jídlo". Tudíž do té doby oblíbený ovocný jogurt přestal jíst, protože je růžový. Včera dokonce uvažoval, jestli má u tety pít šťávu, ale tam nakonec žízeň zvítězila.
Tak jsem skončila s ovocnými jogurty a dostává bílé s trochou domácí marmelády a funguje to. Za to zelená barva, ta je v kurzu stále ...
Zrovna "sluníčková chvilka", kdy dostal oběd. A těstoviny se špenátem, ty jsou oblíbené. Přemýšlím, jak dlouho bude stačit pro nás dva jeden špenát.


365/2013 - 30. Slečna

Dneska jsme byli na kontrole u psycholožky, ta dopadla celkem normálně. Další až po ukončení skupiny.
Ale cestou jsme se stavěli na návštěvě za tetou Lenkou. To je vždycky taková příjemná část dne. A já si uvědomila, jak čas strašně rychle letí, nedávno jsem probírala papíry a starší fotky a našla fotky ještě z analogu, kde neteř Nelinka slavila druhé narozeniny.

Dneska už je to taková malá slečna

úterý 29. ledna 2013

365/2013 - 29. Jako ryba ve vodě

Dneska jsme byli opět na skupině pro děti s poruchou autistického spektra a děti s poruchou komunikace. Mišák překvapil, nejenže byl ochotnej si posílat míč, razítkovat, skládat, ale (a to je obzvlášť zázrak) byl ochotný zapůjčit svého Tomáše a toho, který byl tam na konci dobrovolně odevzdal. Sice po několika upozorněních, ale bez řevu ...

Potom jsme byli na logopedii, paní logopedka byla první, kdo řekl, že evidentně mluvenému slovu rozumí. Ne vždy správně zareguje, ale rozumí. No jo, ona po něm nechtěla nic ve stylu - ukaž očičko, ukaž jak si velký (což Mišák bojkotuje už z principu), ale chtěla po něm podávat hračky a dávala jemu hračky. A Mišák si hrál a byl spokojenej.

A jeho spokojenost přetrvala až do večera, kdy se naložil do vany, spokojeně se čvachtal a byl jako ryba ve vodě. A vlastně proč jako - vždyť je ve znamení Ryb (4.3.).


pondělí 28. ledna 2013

365/2013 - 28. V plyšovém objetí


Ráno jsme museli na kardiologické vyšetření. No ráno, vyšetření od 11.15, ovšem Míša se rozhodl, že dneska se opět vstává ve čtyři. A tak jsme vstávali opravdu hodně ráno. Na polikliniku jsme dojeli autobusem, on se ten čas potřebný na cestu s ním strašně špatně odhaduje. Jednou na stejnou cestu stačí 15 minut, podruhé je to téměř hodina.

A vyšetření dopadlo dobře, vysoký tlak na prohlídce byl zřejmě i kvůli změnám, stresům a chaosu během celého listopadu. Tím, že s  námi nemluví, netušíme, co se zrovna v té jeho hlavince děje. Ale tlak má v pořádku, žádné vážné problémy, pouze růstový šelest, který je celkem častý u takhle malých děti. Léčba není nutná a kontrola pro jistotu za rok.

No a když už jsme se po tom týdnu kdy jsme byli nachcípní dostali ven, tak jsme toho museli využít a z polikliniky jsme šli pěšky. Napřed na náměstí, pak do nákupního centra a nakonec domů. Cesta nám trvala asi jeden a půl hodiny. Když jsme přišli, tak se Míša ještě stihl převléct, podívat se co dělám - dávala jsem akorát hřát polévku. A zmizel do pokojíčku.

Ve chvíli kdy jsem dořekla větu - Za chvilenku už bude oběd - zjistila jsem, že vlastně mluvím do vzduchu a Míša si vesele spí v náruči svého medvěda. A v tom plyšovém objetí si hodil šlofika 2 hodinky, než přijeli babička s dědou.



365/2013 - 27. Zdravíčko sousede, jdem si hrát?

Dneska už byl Míša opravdu hodně protivnej. Protože procházky v posledních dvou dnech byly opravdu rychlovky. A tak už od rána na střídačku seděl na obouvací židličce v chodbě. Nejlépe ve chvíli kdy jsem vařila, nebo dělala jinou činnost, kdy prostě opravdu nešlo jít ven. Po obědě opět vyrazil na židličku a byl děsně vzteklej, že jsem po něm chtěla aby šel zpátky a oblékl se, že v punčocháčích opravdu ven nepůjde. A nastala přetahovaná. Ale nakonec se navlékl a vyrazili jsme na procházku.

Jen jsem otevřela dveře, už se tam objevil sousedů "vysmátej" pesan, kterej neustále mladýho přesvědčuje na hru. Mišáka hra nějak nebrala, průzkum aut byl mnohem zajímavější.


sobota 26. ledna 2013

365/2013 - 26. - Pohádky před spaním...

Tak původně jsem si myslela, že dneska sem dám fotku Mišana, jak se "ohákne" když se chystá ven. Lépe řečeno, když on si myslí, že se chystá ven. Na domácí oblečení si ještě navlík vestu a v chodbě se nacpal do mých bot. Koupila jsem si totiž minulý týden nové zimní a Mišanovi se líbí, že do nich rychle vklouzne a jsou měkké a huňaté. Potom se usadil na židličce v chodbě, na klín  si položil svůj batůžek a čekal. Bohužel než jsem si stihla vytáhnout foťák, tak už boty neměl, batůžek byl odložen a židlička sloužila jako předmět k lepšímu dosahu do polic, do kterých ho nechci pouštět :-)

V policích pro změnu vytáhl cibulákovou soupravu na kávu, kterou jsme kdysi dostali jako svatební dar od mých kolegů. Pěkně ji rozložil na stole, posadil si na druhou židli medvěda a spolu "popíjeli" kafíčko.

Ale nejvíc zabodoval večer. Ve chvíli,kdy byl po umytí v pyžamu, tak si chvilku u mě na posteli prohlížel knížky. Pak jsem ho odvedla do pokojíčku, dostal pusu na dobrou noc a zavelela jsem spát. V první chvíli se na mě podívat, jestli to opravdu myslím vážně, pak rychle zmizel v obýváku. Než jsem se nadála, tak se vracel a s sebou si nesl čtyři knížky, které si hodlal před spaním prohlížet. On nechce číst ode mě, to je spíš vyjímečně, on si chce prohlížet. A když jsem viděla, co si přines, tak to jsem opravdu musela vyfotit :-)


pátek 25. ledna 2013

365/2013 - 25. Tak pravá nebo levá ...?

Při neustálém pobytu doma, už mi pomalu dochází nápady co fotit. Dneska jsme byli chvilku venku, ale ani jsem si nevzala s sebou malej foťák, natož velkej.

Tak jsem se rozhodla, že zkusím dofotit jedno ze starších chybějících témat roku 2012 - Pastelky. Původně jsem udělala jednu fotku Míši se skládankou A4, ale včera jako téma byly puzzle, tak se mi nechtělo moc opakovat. Potom jsem vzala pastelky, položila je na stůl na papír a udělala prvních pár fotek, podle nějaké představy. A následně to začalo. Míša zareagoval - pastelky jsou fajn a tak si je postupně bral, kreslil, přinesl další, rozložil je po stole a opět kreslil.
Jen se nějak nemohl rozhodnout jestli pravou nebo levou, tudíž se rozhodl, že nejlépe bude oběma najednou


365/2013 - 24 - Nevyrušovat ... SKLÁDÁM

Tak po kom má tuhle zálibu, vím naprotosto bezpečně. Puzzle a skládanky všeho možného druhu. Milovala jsem je od malička. Buď obrázkové kostičky, nebo puzzle. Míša je zaujatej pohádkou o Palečkovi a poctivě každou stránku rozloží a složí. A je do toho zabraný tak, že ani nezdrhá před foťákem, pravda ani nespolupracuje, prostě mě nevnímá a skládá ...


365/2013 - 23. Vůně cibule ...

... dovolila jsem si vypůjčit název filmu, na který si pamatuju z dětství. A kdo ho někdy viděl, určitě na pana Cibuláče v podání Franca Nera a jeho labužnické chroupání cibule nezapomene. Cibulí bojoval proti padouchům ...


Nemám tu padouchy, i když jo asi by se nějací našli, ale na ty by mi cibule nestačila. Ale v zoufalství už jsem se rozhodla pomocí cibule bojovat proti suchému kašli, z kterého už jsem byla opravdu zoufala. Takže nadrobno nasekat cibuli, pěkně prosladit (nebyl med, takže cukr), počkat až pustí šťávu a pak ji postupně užívat.
Míša se tvářil, že ho chci určitě otrávit, když mu místo jeho sirupu dávám tohle. Ale zabralo to, oběma.


101 za 1001 - Listopad a prosinec 2012

Já vím, že v úkolech je průběžná aktualizace jednou měsíčně, ale když jsem cíle vlastně v průběhu listopadu a prosince sestavovala, tak jsem vlastně aktualizovala průběžně. Takže teď takové shrnutí za listopad a prosinec. Pak už to bude jednou měsíčně a nejpozději do 7. toho následujícího

Listopad, prosinec 2012
Splněno:
12. Původní úkol - srovnat knihovnu a vyřadit knížky, které nechci, jsem rozdělila na dva (12.  a 13). Dvanáctku mám splněnou. Při vybalování po stěhování, jsem probrala krabice s knížkama, všechny jsem vybalila a knížky, které nevyužiji jsem buď darovala, nebo dala do antikvariátu.

28. Projekt 52 má teď samostatný blog, kde jsou fotky z nového roku a kam pomalu doplňuji i chybějící témata z roku 2012.

55. Doktor pro Mišáka. Díky tetě Lence máme zařízeno. Doporučila nás k paní doktorce, ke které chodí ona sama s děvčaty. A musím říct, že paní doktorka je evidentně pečlivá jako lékařka a zároveň je velice vstřícná, ochotná a chápavá jako člověk. Leni děkuju.

63. Uplést si bambulkovou šálu. Tak tu jsem stihla ještě před vánoci a ne jednu, ale hned tři, ty druhé dvě donesl ježíšek neteřím. Tu svojí jsem fotila do 52/2012 - téma 52. Jedna znova. Vybrala jsem si téma modrá.

64. Zajistit si obvodního doktora v místě. No vzalo rychlej spát, protože jsem chtěla nastoupit aspoň na brigádu a tudíž jsem nutně potřebovala zdravotní prohlídku. Doktorka je daleko (ani ne tak na km, jako na způsob cestování) a sladit to s Mišákovýma vyšetřeníma dost dobře nešlo. A tak zas jednou úkol, který byl splněn, protože prostě jinak to nešlo.

91. Penzijní připojištění jsem stihla opravdu na poslední chvíli. Tak abych ho měla postaru.

Splněno částečně - cíle, které jsou spíše průběžné
1. Stanovit 101 cílů, stále nejsou komplet, ještě dva chybí, ale ono určitě vyplynou ze situace
6. Zatím jsem si stanovila zony a snažím se držet 15 minut denně v danné zoně. Doufám, že příště už zařadím do průběžných
8. 1x měsíčně vyhazovací den - no tak zatím to vypadá na 1x za dva týdny. Doufám, že příště už bude v průběžných
27. Splněno částečně, stránky jsou založeny, zatím bez obsahu
42. Zatím splněno částečně. Část věcí už mám srovnanou i popsanou. Část ještě čeká
44. Předplatné na rok 2013 zařízeno (1/3)
45. Bead & Button na rok 2013
56. Logoped zatím objednáno na první termín v lednu, tedy splněno částečně
57. Mišák odborná vyšetření - zatím dětský psycholog, foniatrie, objednána kardiologie, logopedie
60. V prosinci jsme zvládli hned dvě mikulášské.
61. Úkol splněn v podstatě jen na prosinec, kdy jsem měla brigádu. Ozvou se až budou chybět lidé
67. Postupně doplňuji témata
74. Bych spíš změnila na procházku či akci, kdy vím, že budu hodně fotit. V prosinci jsem takhle pojala obě mikulášské
82. Splněno částečně, přešla jsem plně na elektronickou, ale chci přestat úplně.
83. Zatím je to 3/101 a docela tematicky rozptyl :D
- J. Kulhánek - Vyhlídka na věčnost
- Z. Jirotka - Saturnin (toho bych mohla v podstatě psát pravidelně, to když nevím co a potřebuji se odreagovat, tak je to knížka po které sáhnu)
- G. Chevallier - Zvonokosy ("zničte pisoár..." - myslím, že netřeba představovat)

Průběžné úkoly 
2, 3 - průběžná kontrola v sešitě i na webu
17 - každou neděli
25, 29, 30 - probíhá
36 - nainstalováno, nastaveno a hlídá se a spouští automaticky






čtvrtek 24. ledna 2013

"Srdcovka" vzniklá omylem...

Občas se stane, že některá fotka, která se později stane srdcovkou vznikne omylem. Nebo spíš neplánovaně. Tahle je toho důkazem, vznikla, když jsem se snažila nafotit jeden z restů projektu 52 - téma 44 Čísla.
O Míšákově asistenci při stavění a bourání číselné věže jsem tu už psala. O asistenci při focení věže ani nemluvím. Zejména, když usoudil, že potřebuje vše vidět ze stejného úhlu a nacpal mi hlavu před objektiv a koukal na věž pěkně z toho samého pohledu, nebo strkal hlavu tak, jako by chtěl skrz objektiv vidět mě. A protože se mu to občas povedlo zrovna při stisku spouště, tak vznikla samozřejmě spousta fotek nepoužitelných.
Některé jsem smazala hned, ale včera jsem si sedla k adresáři a že smáznu i ty ostatní, co nejsou ono. Navíc jsem si nainstalovala plugin do zonera a chtěla jsem si práci s ním otestovat a to raději na nějaké nepovedené.

A tak jsem jednu takovou našla a začala zkoušet filtry a najednou na mě vyskočilo něco, co mě chytlo za srdce. A tak jsem ji jen ještě trochu ořízla. Pořád má spoustu chyb, vím o tom. Ale je to moje "srdcovka". Vím, že Mišák se směje hlavně očima.


středa 23. ledna 2013

365/2013 - 22. Když vikingové útočí ...

... teda jeden viking.
To je tak, když už je prcek mimo pokašlání v pohodě, takže nepospává, nepolehává, tak je mu úplně jedno, že maminka má 38 a je ráda, že reaguje na světlo.

A tak vyhrabal dárky, které dostal od ježíška a přišel s bezvadnou zábavou. Mě přinesl pirátskou šavli a klobouk, sám si vzal vikingskou helmu  velkej meč a dal jasně najevo, že teď je čas na souboje. Moc velké pochopení pro to, že maminka mimo bojů vyndala taky foťák, teda neměl, ale nakonec se mi pár fotek v té bitvě ulovit podařilo.
A tak tady jeden viking, který vypadá na fotce spíš jak zapálený fanoušek
V první chvíli jsem uvažovala o atentátu na ježíška, jeho štěstí, že bydlí v Brně, což je odsud trošku z ruky. A pak jsem si řekla, že je to rozhodně lepší, než kdyby měl Mišák bubínek či jiný kravál vydávající nástroj a obšťastňoval mě vyluzováním nepříjemných zvuků. :-)

365/2013 - 19-21 - tak nás bacil bacil

Na sobotu 19. 1. 2013 byl naplánován tradiční novoroční punč v Rooye. Věděla jsem, že budu mít Míšu doma, ale chystala jsem se vyrazit i s ním. Těšila jsem se, až se potkám s lidmi, které jsem dlouho neviděla, které mám ráda a mezi kterými mi bývalo dobře. Nakonec se nejelo nikam. Míša opravdu chrchlal hodně a navíc celý den polehával, takže už v pátek večer jsem věděla, že nepojedem.
Sice mě to mrzelo, ale zdraví je přednější a i když občas u sebe na to zapomínám, tak u Mišáka ne. Ten byl celý den rozmrzelý odpovídajícně stavu - posedával, polehával a vlastně ani v neděli to nebylo o moc lepší. Pospával i přes den  a večer zaplul v 7 do pokojíčku a za chvíli spal.

sobota

neděle

V pondělí už mu bylo líp, rýma zmizela, teplota taky, jen ještě trochu kašel. Za to pro změnu přepadl bacil mě v plné míře. Ucpanej nos, zalehlý uši, a ve finále večer teplota, která se rozhodla vyrazit do výšin. A tak ve chvíli kdy jsem si uvědomila, že nemám fotku, tak jsem jen rychle vyfotila nezbytného společníka na dobrou noc.


neděle 20. ledna 2013

365/2013 - 18. A mám ho...

... tak nítěný knoflík jsem úspěšně dokončila. A tak jsem je musela oba nafotit už hotové jednotlivě. Potom mi psala babička na skypu, že Míšu přivezou po obědě a že měl od úterý teplotu a teď kašle, tak ať si dojdu koupit něco na odkašlávání. Tak jsem rychle vyrazila.

No Míša kašlal jak kuřák kouřící 80 cigaret značky Clea denně (mohl by konkurovat Wimmerovi v jeho slavné scénce při recitaci básně Ostrava). Kolem páté jsem to dávala k lepšímu na FB, kolem deváté večer, už jsem mohla směle konkurovat i já.

a tak jsem vlastně ani jinou fotku nestihla, tak jeden knoflík hotový - kroužek má 12 mm a je šitý perlovkou.

365/2013 - 17. Knoflíková válka

Ani nevím, co jsem celý den pořádně dělala. No vlastně vím. Využila jsem toho, že Mišák je u babičky a probrala mu opět pokojíček, oblečení. Pustila se do organizace věcí, které s ním moc dobře nejdou. A taky jsem vyrazila na větší nákup. To s ním taky dost dobře nejde.

A když jsem tak koukala na ten Lenky knoflík, tak jsem se zastyděla, že já pořád nic a pustila jsem se do něj...

Konečně ta chybějící fotka - není nic moc, ale původně jsem na fotku  úplně zapomněla. Tak jen taková rychlá dokumentačka. Vlevo Lenky hotový, vpravo můj rozešitý

365/2013 - 16. Změna je život ...

Tak už jsem přestěhovaná i oficiálně. Byla jsem na úřadě vyřídit si trvalý pobyt, změnu stavu a hlavně nový OP. Jo aktuální je hned bez dvou rohů a k tomu mám dva papíry.
Ráno jsem se stavovala u Lenky. Jednak mi ještě v úterý odpoledne psala, že má ušitý knoflík a já ho slíbila vyfotit, tak jsem si ho byla vyzvednout. A taky jsem jí poprosila, jestli by mohla vzít pondělní zprávu z vyšetení paní doktorce, když tam bude mít cestu.

A když už jsem věděla, že půjdu na úřady a nechat si dělat novou občanku, tak jsem vyrazila i ke kadeřnici a rozhodla se k trošku razantnější změně. (A pokud se vám nezdá můj výraz, tak zkuste se fotit před zrcadlem, ve kterém se snažíte sledovat, cože je na tom displeji fotoaparátu).
A protože odchod od kadeřnice jsem trefila přesně do polední pauzy, zašla jsem si na tu nejlepší horkou čokoládu co znám. A po vyřízení všeho jsem se prostě tak procházela a snažila se s minoltou dohnat některé resty z 52/2012.
Cestou domů jsem si ještě došla na poštu pro balíček ze Spirály a odnesla kamarádce spravený náhrdelník.

sobota 19. ledna 2013

365/2013 - 15. modravá...

Dneska (15.1.) jsme byli s Míšou na skupině pro děti s podezřením na PAS a děti s poruchou komunikace. Čekala jsem, že bude vyvádět ve chvíli, kdy maminka zmizí ze dveří, ale nebylo tomu tak. Míša tam bez jakýchkoli problémů zůstal. Jen jak je jeho dobrý zvykem opět nespolupracoval. Ale prý se zaujetím sledoval, co dělají další děti a odpor nejevil, tak snad je šance, že příště spolupracovat a hrát si bude.

Potom jsme se zastavili u Lenky, slíbila jsem jí vyfotit nádherné deky, které ušila pro svoje holky k vánocům. A já pro změnu mohla konečně vyfotit hvězdu, kterou jsem dělala pod stromeček pro ni a už jsem to před vánoci nestihla.

Potom si Míšu odvezla babička. Tam se těšil, obvykle pomáhá uklízet dědovi sníh, jenže po pondělím courání po Praze se dostal teplotu a začal trochu chrchlat, takže dovádění ve sněhu se nekonalo.

pátek 18. ledna 2013

365/2013 - 14. Cestujeme ...

Byli jsme s Míšou na dětské foniatrii v Praze. Protože stále nemluví, chce paní doktorka mimo logopedie (která nás teprve čeká) další možná vyšetření. Míša samozřejmě, jak je jeho zvykem, absolutně nespolupracoval. Ukázat jak je velký, nebo kde má oko, nebo botu nebral jako něco, co by měl předvádět. Tudíž se panu doktorovi povedlo dalším vyšetřením pouze vyloučit těžkou vadu sluchu, ale další vyšetření nás bude čekat v Motole při plné anestezii.
Cestování samo o sobě stálo za to, protože celý den chumelilo a silničáře samozřejmě sníh v lednu překvapil. Tedy dvě hodiny cesty tam, dvě hodiny cesty zpátky. I když ta zpátky byla o něco delší, protože jsme se stavili u kamarádky v práci a také Mišák poznal "kouzlo" McDonalda. Happy Meal ho nadchl a pokyn od slečny u pokladny: "Vyber si hračku" poslechl s daleko větší ochotou, než pokyny pana doktora.

Cesta zpátky už byla v pohodě, jen jsme dorazili s mírným zpožděním, protože cestou byla bouračka. Vlastně mě to v tom počasí ani nepřekvapovalo.

úterý 15. ledna 2013

365/2013 - 13. Taková normální neděle ...

Prostě obyčejná neděle, byli jsme na pravidelné procházce. Miška pak rovnal autička a já přemýšlela o tom, jaká bude cesta druhý den do Prahy. Potom jsem vyndala foťák, že zkusím vyfotit ten krásně srovnaný vozový park mezi dopravními značkami. Prostě obyčejná poklidná neděle. A fotka - nakonec vyhrála jedna usměvavá pro mě "srdcovka".


365/2013 - 12. Stavíme a bouráme...

Zase jsem doháněla jeden z restů z loňské 52 a rozhodla se nafotit téma "Čísla". Tyhle kostky špalíčky dostal Míša od Ježíška. Zřejmě to má být nějaká hra, protože v krabičce byly ještě 4 hrací kostky. Jako hra, to moc velký úspěch nemá, sama totiž nemám pořádně představu, jak by se dala hrát. Ale mají několikero možných využití. Jedním z nich je varianta, že je převáží na svém kamionu po celém bytě. Další variantou je stavba věže a právě onu věž jsem zkoušela tak různě fotit do projektu 52.

Samozřejmě, že stavba a focení věže (poloha v leže na koberci a pokusy o různé úhly) se neobešla bez odborného dohledu

Po chvíli ho to přestalo bavit a uspořádal kostky po svém.

A v projektu 52 se věž neocitla. Ale fotka tam je - je to myslím téma 44. :-)


pátek 11. ledna 2013

365/2013 - 11. Óda na jablko

Protože jsem dělala k obědu jablečné knedlíčky, říkala jsem si, že bych mohla přitom nafotit téma z loňské 52 - Óda na jablko. A tak jsem si pěkně naaranžovala jablka v míse, spolu se struhadlem a fotila (ze 3 fotek se mi líbila jedna, ostatní jsou smazané a ta jedna je na stránkách projektu), potom jsem jedno rozkrájela, že nafotím nakrájené jablko v misce, nebyl by to tak špatný nápad, kdyby se Mišák během mžiku nevrhl na rekvizitu. A tak místo původně plánovaných fotek, mám spoustu fotek ve stylu - dítě užírá rekvizitu. Ale jeho pohled a chuť, to je ta pravá "Óda na jablko"








A tady ještě jednou v té finální podobě - jablečné knedlíčky se šlehačkou


365/2013 - 10. Chce to novou lednici ...?

Byli jsme na procházce a stavěli se u tety Lenky na kafe. Miša stihnul holkám probrat hračky, ale hlavně dostal krabičku plnou magnetek na lednici. Napřed je rovnal tam, ale po příchodu domů to teprve začalo. Část magnetek byla z "kostíků" a měla tvar vláčku a vagonků a nastal zásadní problém. Míša chtěl jeden dlouhej vláček a dospěl k názoru, že lednička je prostě malá. Já zase dospěla k názoru, že kvůli jeho magnetkám si "americkou lednici" pořizovat nebudu, když tahle ještě slouží a stačí.

Nakonec jsem ho ukecala, že když jsou dvě mašinky, tak mohou být dva vláčky.... A mě ještě nějakou dobu ta lednička poslouží :-)

365/2013 - 9. Kulišák

Líbí se mi, jak ho dokáží nadchnout maličkosti, zejména když se mu povede uniknout mému pohledu a neudělat něco, co musí.
Tady například je šťastnej, že nebyl odchycen ihned po zbaštění čokolády, aby si šel umýt pusu. Samozřejmě, že po vyfocení tomu stejně neunikl. :-)

středa 9. ledna 2013

365/2013 - 8. Vhodná kniha na cesty ...

Každý den chodíme odpoledne na procházku, teda pokud neleje. Dřív si na procházky Mišák nosil batůžek, pak byl ochotný jít i jinudy, než obvyklou trasou, protože batůžek se nosí na procházky, když se jde jinde. No a včera odpoledne pršelo a tak říkám, že procházka nebude. V tu chvíli Míša přines batůžek a rozhodl se, že on na procházku půjde, ale že si musí vzít "něco ke čtení".
Ale on to přece nemůže udělat, tak aby si vzal, některou ze svých knížek. V jedné polici jsou knížky od Toma Clancyho. Manžel měl jeho knížky rád, já četla pouze některé, ale jsou čtivé a mám ráda ten styl, tak věřím, že se dostanu i k přečtení těch ostatních co doma jsou.
Ovšem Míšovi se líbí, jsou totiž opravdu hodně tlusté. A tak se začal pokoušet některou z nich nacpat do batůžku na cestu. Co na tom, že ta co si vybral jako první se mu tam nevešla, zkusil další a další, až se dostal na takovou, která se vešla. Sice by k ní už nešlo dát ani svačinu, ale vešl. Míša byl spokojenej, ale tak unavenej, že postavil batůžek vedle mé postele, lehl si a usnul.
A takhle tedy vypadá jeho volba vhodné kníčky na cesty

úterý 8. ledna 2013

365/2013 - 7. Malý fotograf

Když jsem svého času opravdu nechtěla, aby se sápal po mém foťáku (nejlépe ve chvíli kdy potřebuji něco nutně vyfotit), začala jsem uvažovat o pořízení nějakého dětského foťáčku např. kidizoom. Když jsme to probírali doma, došli jsme k názoru, že než kidizoom, tak raději nějaký kompakt na aukru, který by šel eventuelně použít jako nouzová záloha.
Výsledek - na aukru za 300 foťáček, který lze použít, když je nouze a naprosto spokojené dítě. Asi po týdnu přestal Míšu zajímat a tak byl odložen stranou, poté se v jedné z krabic stěhoval a včera byl opět objeven. A tak když maminka nese na procházku fotoaparát, tak malý fotograf musí taky. Co na tom, že mačká chaoticky a většina fotek je "růžová" protože fotí jen svůj prst. Hlavně že to taky blejská :-)


neděle 6. ledna 2013

365/2013 - 6. Sluníčko

Po včerejšku, kdy jsem měla občas pocit, že budu muset z Mišana udělat dva kusy jednoduchým přetržením, byl dneska obrat o stoomsdesát stupňů.
Zatímco včera se nevyspal a pak byl schopnej ječet co 5 minut kvůli jakékoli maličkosti a skončil rozsypáním a smícháním 4 puzzlí z jedné knížky dohromady, což mělo za následek další jekot, protože mu nepasovali kostičky. Tak dneska vstával přímo se slunečnou náladou. Chvilku si skládal, chvilku pomáhal, prohlíželi jsme si knížky a pak se rozhodl, že se uvelebí vedle gauče na koberci s knížkou, svým milovaným Tomášem. To by pak člověk při tom úsměvu ani nevěřil, jak den předtím dokázal být "roztomilej".


sobota 5. ledna 2013

365/2013 - 5. Kouzlo dřeva

Tohohle krasavce přinesl taky Míšovi ježíšek a když se na něj tak dívám, tak to hřejivé kouzlo dřeva prostě má něco do sebe a já jsem ráda, že jsou tady pořád takové šikovné ruce.

Návěs jde od tahače odpojit, sundat zadní zábrana, po které může buldozer najíždět na návěs. A pokud je tam daná, tak kromě buldozeru se tam dají vozit všechny možné kostičky. A obvykle je vystaráno na půl dne, než je převozí z jedné strany koberce na druhou.


pátek 4. ledna 2013

365/2013 - 4. Plynulý přechod ...

Míša zcela plynule z fáze "hele foťák bude sranda, začnu se nakrucovat" přešel do fáze "bože můj, vona už má zas foťák, beru roha". Takže přestává být spolupracujícím objektem. Ale o to je to větší legrace.

Dneska nebylo počasí nic moc a tak jsme byli na procházce jenom chvilku a ještě mě celou dobu držel za ruku, abych náhodou ten foťák nevyndala. Večer mi důležitě pomáhal s nádobím. Utíral vytrvale jeden hrnec, než já utřela a uklidila to ostatní a tak jsem ho chtěla vyfotit. V tu chvíli vypukla právě ona zmiňovaná druhá fáze a začal zdrhat. Myslím, že výraz mluví jasně

Bože můj, ona už má zas v ruce foťák a já se fotit prostě nebudu :-)

365/2013 - 3. Dárek plný energie

3. 1. 2013
Máte rádi dárečky? Já ano, a vlastně neznám nikoho kdo ne. Zvlášť, když jde o dárek, který je opravdu od srdíčka.

Dneska jsme byli s Míšou u paní doktorky, donést zprávu a pro papíry na další vyšetření. Míša si tentokrát vzal i nabídnutý obrázek. Cestou od paní doktorky jsme se stavili na poště, kde na mě čekal balíček a něm mimo jiné krásný dárek, který dotyčná sama dělala. Už jeden obrázek od ní mám a je to úžasný dobíječ energie.


Jediné co nechápu, jak něco tak nádherného a přitom malého lze namalovat pomocí žehličky a vosku.

středa 2. ledna 2013

365/2013 - 2. Ranní káva pro dobrou náladu

Ježíšek mi přinesl hrnek na kávu s naprosto jasným heslem a tak si do něj každé ráno dělám kávu, abych heslo měla na očích a snažila se jím řídit.

a zároveň je tahle fotka vhodná jako jeden z restů 52 - téma Káva nebo Čaj


úterý 1. ledna 2013

365/2013 - 1. den - Jede jede mašinka

Mišák miluje od malička všechny možné i nemožné mašinky. Tyhle koleje nejsou Duplo, ale Unica, která je 100% kompatibilní. Vláček mu přinesl ježíšek a je to vláček v ZOO. Ale to není podstatné. Podstatné jsou sestavené koleje. Míša je vždycky se snažil stavět prostě nějak, aby byly v dlouhé řadě. A tak mě dneska moc překvapilo postavení do kruhu. Kdy konečně vytvořil trať, tak aby byla spojená, aniž by mě přivlekl k mašince a chtěl to po mě. Přivlekl mě až potom, abych se přišla podívat a já to prostě musela vyfotit, pro mě to má význam. První den nové 365, první den v roce a prvně složené koleje do kruhu. Sice maličkost, ale pro mě dost významná.


Souhrn témat z 52 / 2012

Vzhledem k situaci určitě 52 v tom smyslu, abych měla za každý týden fotku nedotáhnu, tak jsem se rozhodla, že si vezmu všechna témata a pokusím se ji naopak doplnit tématicky. Něco hned, něco později.

Tak zde jsou témata a postupně bych je chtěla dotáhnout (nafotit znova nebo z archivu)
oranžovou barvou jsou označena témata, která ještě chybí

1/52 (týždeň prvý) - ŠŤASTNÝ alebo NOVÝ alebo 12
2/52 (týždeň druhý) - MODRÁ
3/52 (týždeň tretí) - OKO
4/52 (týždeň štvrtý) - PÍSMENÁ ABECEDY
5/52 (týždeň piaty) - PROTIKLADY
6/52 (týždeň šiesty) - LÍNIE (ČIARY, PRUHY, PÁSIKY)
7/52 (týždeň siedmy) - NIEČO, ČO MÁM RADA a/alebo LÁSKA
8/52 (týždeň ôsmy) - ODRAZY
9/52 (týždeň deviaty) - ČÍSLO 2 alebo DVAJA
10/52 (týždeň desiaty) - SYMETRIA, ASYMETRIA
11/52 (týždeň jedenásty) - OKNO
12/52 (týždeň dvanásty) - ZELENÁ
13/52 (týždeň trinásty) - MILÁČIKOVIA, MAZNÁČIKOVIA (alebo proste ZVIERATKÁ)
14/52 (týždeň štrnásty) - KRUH(Y)
15/52 (týždeň pätnásty) - VEĽKÁ NOC alebo ŽLTÁ
16/52 (týždeň šestnásty) - Z ULICE
17/52 (týždeň sedemnásty) - VODA
18/52 (týždeň osemnásty) - SVETLO a/alebo TIEŇ
19/52 (týždeň devätnásty) - DETAIL(Y)
20/52 (týždeň dvadsiaty) - V KUCHYNI
21/52 (týždeň dvadsiaty prvý) - ČIERNOBIELO
22/52 (týždeň dvadsiaty druhý) - SRDCE
23/52 (týždeň dvadsiaty tretí) - RÁM V RÁME
24/52 (týždeň dvadsiaty štvrtý) - ZAŠLÁ KRÁSA
25/52 (týždeň dvadsiaty piaty) - ARCHITEKTÚRA / MOJE MESTO
26/52 (týždeň dvadsiaty šiesty) - ČO SA DEJE V TRÁVE
27/52 (týždeň dvadsiaty siedmy) - ORANŽOVÁ
28/52 (týždeň dvadsiaty ôsmy) - CESTA
29/52 (týždeň dvadsiaty deviaty) - DOLCE VITA
30/52 (týždeň tridsiaty) - SPOMIENKA Z DETSTVA
31/52 (týždeň tridsiaty prvý) - V NOCI
32/52 (týždeň tridsiaty druhý) - EMÓCIE
33/52 (týždeň tridsiaty tretí) - KRAJINA OKOLO NÁS >
34/52 (týždeň tridsiaty štvrtý) - AUTOPORTRÉT
35/52 (týždeň tridsiaty piaty) - PASTELKY
36/52 (týždeň tridsiaty šiesty) - Z INEJ PERSPEKTÍVY
37/52 (týždeň tridsiaty siedmy) - HUDBA
38/52 (týždeň tridsiaty ôsmy) - POSLEDNÉ ZÁCHVEVY LETA
39/52 (týždeň tridsiaty deviaty) - V POHYBE
40/52 (týždeň štyridsiaty) - ÓDA NA JABLKO
41/52 (týždeň štyridsiaty prvý) - FAREBNÁ
42/52 (týždeň štyridsiaty druhý) - ČARO SKORÉHO RÁNA
43/52 (týždeň štyridsiaty tretí) - SAMOTA / (OPUSTENÁ/OPUSTENÉ)
44/52 (týždeň štyridsiaty štvrtý) - ČÍSLA
45/52 (týždeň štyridsaty piaty) - INDUSTRIÁLNE
46/52 (týždeň štyridsaty šiesty) - SCHODY
47/52 (týždeň štyridsiaty siedmy) - ON (A ONA)
48/52 (týždeň štyridsiaty ôsmy) - O KÁVE alebo ČAJI
49/52 (týždeň štyridsiaty deviaty) - ADVENT
50/52 (týždeň päťdesiaty) - ZASNEŽENÁ
51/52 (týždeň päťdesiaty prvý) - ZVYKY (A ZLOZVYKY)
52/52 (týždeň päťdesiaty druhý) - JEDNA ZNOVA