... po nějaké době není fotka focená mnou, ale fotka mé maličkosti. Rozhodla jsem se totiž experimentovat a začala vytvářet "záušnici". Je to efektní a kouzelný šperk, ale má jednu drobnou chybičku. Je potřeba ji podle něčeho tvarovat. A protože nemám žádný model ucha, tvarovala jsem ji pomocí zrcátka na svém uchu. Ale výsledek stál myslím za to. Jen to ucho bylo pak úplně červený a pěkně bolelo :D
čtvrtek 26. července 2012
sobota 21. července 2012
sobota 14. července 2012
28/52 - Zodpovědný cyklista
11. 7. Jsme se byli s Míšou podívat do jednoho bazárku na nabízené kolo. A eventuelně si ho zarezervovat. Cesta byla úspěšná a dokonce jsme koupili rovnou přilbu na kolo. Míšovi se tak líbila, že v ní chtěl i spát. A tak i bez kola se choval jako zodpovědný cyklista. To co má na sobě není noční košile, ale moje tričko, které mu obvykle plandá až u kotníků, ale nosí ho strašně rád.
sobota 7. července 2012
27/52 - "Profláknuté" listí
Kdysi jsem na netu objevila náramek z "šipek" a zkusila ho vyrobit. Ten můj vycházel více do obloučků a šipky připomínaly spíše listy. Později jsem pro jednodušší variantu vytvořila návod do časopisu korálky. (Kromě časopisu najdete návod i na mém tvořivém blogu - Dílnička u Norreen)
A "listí" se stalo mou oblíbenou tvorbou v různých variantách. Náramky i přívěsky, postříbřený drát i zlatavá měď. A navíc je velmi fotogenické :D
Fotografie celého náramku jsou na stránkách s galerií www.norreen.cz
A "listí" se stalo mou oblíbenou tvorbou v různých variantách. Náramky i přívěsky, postříbřený drát i zlatavá měď. A navíc je velmi fotogenické :D
Fotografie celého náramku jsou na stránkách s galerií www.norreen.cz
středa 4. července 2012
Já to prostě nevzdám ....
... i když tedy velké znechucení z nového rozhraní trvá. Za poslední dva měsíce jsem několikrát otevřela rozhraní pro psaní blogu, že budu pokračovat a pokaždé ho zase znechuceně zavřela. Zkusila jsem doplňovat na druhém blogu (dílničce) a asi tak se stejným (ne)úspěchem.
Ale já se nevzdám, přece mě neporazí nějaký hloupý software. A jdu zas na to... A protože chci být důsledná a nechci aby se mi příspěvky z dubna nebo května poflakovaly v červenci, tak se poperu i s ručním nastavováním data :-)
A už zase jsem hledala, kde zadat štítky a to jsou ve finále celkem viditelné. Jdu si opakovat: Jde o zvyk, jde o zvyk, jde o zvyk ...
P.S. Nový profil "Timeline" na facebooku zatím stále naštěstí nemám :-)
Ale já se nevzdám, přece mě neporazí nějaký hloupý software. A jdu zas na to... A protože chci být důsledná a nechci aby se mi příspěvky z dubna nebo května poflakovaly v červenci, tak se poperu i s ručním nastavováním data :-)
A už zase jsem hledala, kde zadat štítky a to jsou ve finále celkem viditelné. Jdu si opakovat: Jde o zvyk, jde o zvyk, jde o zvyk ...
P.S. Nový profil "Timeline" na facebooku zatím stále naštěstí nemám :-)
sobota 30. června 2012
26/52 - Letní osvěžení
Konec června byl opravdu horký a tak jsme byli vděční za vaničku s vodou na lodžii. Míša se snažil si do ní nastěhovat všechny hračky, takže se do ní on sám skoro nevešel
pondělí 25. června 2012
25. 6. 2012 - kámen, NÚŽKY, papír
... a naštvaný Mišák
Ne nehráli jsme klasickou hru. Ale došlo na nůžky v reálu. Nebo spíše na mašinku s nástavcem na 2 cm. Mělo to hned několik důvodů.
1. Přes ofinu už neviděl
2. Už mě opravdu přestalo bavit každé ráno bojovat s hřebenem v ruce a šíleným řevem o učesání
3. Vlasy má husté a v těchle vedrech se pod nimi chudák tak potil, že mi ho bylo líto.
A tak když dorazil domů na tenhle víkend tatínek, takže byla doma stříhací mašinka bylo jasno. A za vzteklého řevu a zoufalého pláče byl mašinkou ostříhán. Původně jsem si myslela, že po základním ostříhání se vezme druhý nástavec a pěkně to zarovnáme. Omyl, Michal zdrhnul a bylo jasné, že lov a boj o pokračování je zcela zbytečný. A tak jsme ho nechali. Je sice trochu rozčepejřený, ale základní cíl byl splněn.
Druhý den ráno jsem ho zvládla učesat dřív, než si toho vůbec všiml. Ovšem stejně se mnou až do oběda nemluvil.
P.S. Datum na fotce je špatně, protože fotka je hned po ostříhání 24.6. (ale nechtělo se mi opravovat)
Ne nehráli jsme klasickou hru. Ale došlo na nůžky v reálu. Nebo spíše na mašinku s nástavcem na 2 cm. Mělo to hned několik důvodů.
1. Přes ofinu už neviděl
2. Už mě opravdu přestalo bavit každé ráno bojovat s hřebenem v ruce a šíleným řevem o učesání
3. Vlasy má husté a v těchle vedrech se pod nimi chudák tak potil, že mi ho bylo líto.
A tak když dorazil domů na tenhle víkend tatínek, takže byla doma stříhací mašinka bylo jasno. A za vzteklého řevu a zoufalého pláče byl mašinkou ostříhán. Původně jsem si myslela, že po základním ostříhání se vezme druhý nástavec a pěkně to zarovnáme. Omyl, Michal zdrhnul a bylo jasné, že lov a boj o pokračování je zcela zbytečný. A tak jsme ho nechali. Je sice trochu rozčepejřený, ale základní cíl byl splněn.
Druhý den ráno jsem ho zvládla učesat dřív, než si toho vůbec všiml. Ovšem stejně se mnou až do oběda nemluvil.
P.S. Datum na fotce je špatně, protože fotka je hned po ostříhání 24.6. (ale nechtělo se mi opravovat)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)





