úterý 27. března 2012

12/52 - Zelená

Zelená by byla skoro na fotky z předchozího týdne. Mišákova zelená bunda totiž svítí do dálky :-). Ale to u mě nebyl cíl projektu.

ZELENÁ = JARO. Aspoň tohle rovnítko mám u zelené barvy já. Líbí se mi, když se starou suchou travou, hroudou hlíny či hned vedle sněhového ostrůvku začíná drát ven první jasně zelená tráva. Na stromech se nalévají pupeny a hlásí se první sněženky. Po té šedivé je zelená příjemná změna pro oči. Ale nějak jsem v nejbližší dosahu tuhle zelenou nenašla. Za to se mi povedlo najít něco jiného, co mám spojeno s příchodem jara - kočičky. A i když na té fotografii moc zelené není, pro mě znamená zelenou pro jaro.

sobota 17. března 2012

11/52 - Okno ...

... aneb opět nedodržené téma. Mišák byl celkově nenaladěn a ani mě nebylo úplně nej. Takže jsem ve finále byla ráda, že zvládáme procházky s psiskem. Fotit okna paneláku mě nelákalo a k těm zajímavým jsme se tenhle týden nedostali. A tak spíš okénko do našeho všedního dopoledne. Na procházku vyrazil navlečen v nových kalhotách a bundě.


neděle 11. března 2012

10/52 - Symetria, Asymetria

Zajímavé téma pro úkol č. 10. Což o to, měla jsem celkem jasno, co bych chtěla fotit, ale čekala jsem na zadání "domácích úkolů" z korálkové školy. Věděla jsem, že technikou peyote jde tvořit úžasné symetrické vzory. Ale naší zlatou učitelku zradila technika  a úkol, který jsem si vybrala bych nestihla v době projektu. Proto jsem si zvolila jiný - původně se jednalo o návod na prstýnek. Já přidala nějakou řadu navíc, uprostřed jsem si zvolila pravidelné střídání stříbrných korálků, tak aby vznikly kytičky. A ve finále je tu místo prstýnku kroužek na šátek.

sobota 10. března 2012

10.3.2012 - Opožděná oslava a velká změna

Dneska jsme trošku opožděně slavili Miškovo narozeniny, minulý víkend nebyl táta doma, a tak by to nebylo ono. Dneska přijela i babička s dědou a tak mohla oslava vypuknout.
Z dortu byl Mišák nadšen, jenom byl poněkud zklamaný, že ta mašinka nejezdí. Táta ho musel dokonce chvilku přidržovat, aby si vůbec děda stihl dort vyfotit.

Dort byl samozřejmě výborný. Dole světlý piškot, rodála z čokoládového, těsto nebylo přeslazené a krémy byly lehké, nic extra mastného.

Po oslavě a průzkumu dárků se dostal do "spárů" babičce. Ta si totiž přivezla nůžky, aby ostříhala manžela a tak vzala ty mý chlapy oba. Předem jsem upozorňovala, že možná nastanou šílené scény. Nenastaly, Miška byl vyjímečně dobře naladěn a nechal se ostříhat bez velkých protestů. A třeba už nebude považován za holčičku :-)

pondělí 5. března 2012

9/52 - 2 alebo dvaja

Tak tuhle dvojku jsem chtěla vyfotit původně. Ovšem nezkontrolovala jsem si baterky při cestě ven a místo abych jejich vyvádění vyfotila. Pak jsem si vymyslela jinou dvojici, naaranžovala i vyfotila. Ale dneska ráno se ta moje dvojka takhle pěkně spolu povalovala.

Oba jsou březňata - Míšovi byli včera 3 roky, Dennymu bude zítra 8 let, ale pořád vyvádí jako štěně. A tak se vzájemně užívají a když jsou utahaní, tak se spolu klidně uloží a i spí. Denny dělá obvykle polštář.

pondělí 27. února 2012

8/52 - (p)Odraz - Domácí úkol

Téma pro osmý týden bylo samozřejmě "ODRAZ". A nastala situace, o které jsem věděla, že jednou přijde, nedodržela jsem téma. V archivu bych určitě nějaký odraz našla, ale fotky chci aktuální a tak jsem začala hledat fotku, která tenhle týden vystihuje.
Nakonec jsem vybrala "domácí úkol" z korálkové školy. Tenhle náhrdelník se jmenuje "Ledový dech". Když odráží světlo, tak jiskří jako čerstvě umrzlý sníh. To se mi bohužel vyfotit nepovedlo. Ale i tak ho mám ráda...

pondělí 20. února 2012

7/52 - Co mám ráda

Věcí, které mám ráda je celkem hodně,  některé vyfotit nejdou, některé nemohu vyfotit teď a některé se mi fotit nechtělo.

Mám ráda jaro, když začínají pod sněhem vyrážet první sněženky, stejně tak mám ráda podzimní brouzdání barevným listím. Pohled do ohně, nebo na tekoucí vodu. Relaxuji s korálky, ráda pletu. Ale největší láska je ta, která byla jasná od prvního pohledu, od prvního doteku. A i když občas nasadí načuřenej výraz a začne vyvádět, že bych ho nejraději přetrhla, tak bych ho nedala za nic na světě.