17.3.2010 - Čtenář cedulek

Byla u nás na návštěvě babička a přivezla Miškovi botičky, které mu koupila k narozeninám. Samozřejmě nejdůležitější jako na všem je z Mišákova hlediska cedulka a tak ji musel pořádně přečíst. Jestli jsou to ty správné

15.3.2010 - Hrací medvídek

Medvídka dostal Mišák jako dárek, když mu byly tři měsíce. Dlouho s ním usínal a bez medvídka se nemohlo nikam cestovat. Co se naučil chodit, s oblibou ručkoval podel postýlky a přes rameno měl hozeného medvídka. Ovšem jako každé dítě má radost, když se mu něco povede a jeho výraz je naprosto jasný - Vidíš maminko, já mám medvídka a když za něj tahám, tak hraje.

10.3.2010 - Podezřelé ticho

Když je dítko delší dobu ticho, je to vždycky podezřelé a je lepší ho honem zkontrolovat. Mišák ze sebe zvládl nějakým záhadným způsobem udělat roztomilou vánočku. Když se probral a z postýlky jsem ho vyndavala, bylo pro mě záhadou, jakým způsobem je vlastně mezi těma šprušličkama zamotanej.

4.3.2010 - ROK

Od Miškova příchodu na svět uplynul rok a mě se zdá stále stejně neuvěřitelné, že tu ten malý človíček opravdu je. Za ten rok se mnoho změnilo. Z toho naprosto totálně závislého miminka se vyklubal malý trošku paličatý jedinec. Naučil mě vidět svět jinak, díky němu jsem zjistila, že mateřská láska může být neuvěřitelně "sobecká". Ano naprosto sobecky jsem si užívala to období, kdy byl závislý pouze na mě, kdy máma byla to jediné co ho na světě zajímalo. Ale už je to človíček, který se snaží sám objevovat svět a já se učím od něj pohledu na svět těma rozzářenýma očima. Pak přehlížím spoustu trápení a vidím to krásné. Máma je pořád ten středobod, ten jeho jistý přístav, ze kterého se může vrhat na své průzkumné výpravy.

Mišáku děkuju za tvůj pohled na svět, tvýma očima je prostě nádherný.

1.3.2010 - Oslava

Malá oslava prvních narozenin. Sice s malým předstihem, ale zato s velkou vervou. Do dortu se Mišák pustil opravdu s chutí a za chvíli byl od něj celý.

A co teprve když začal zkoušet dáreček, který mu babička s dědou přivezli. Ve chvíli kdy si zjistil, jak koníka rozhoupat se rozsvítil jak sluníčko

Listopad 2009 - 1. část

1. listopadu - s oblíbeným chrastítkem

3. listopadu - a zase na cestách. Tentokrát k doktorovi na osmiměsíční kontrolu. Ovšem tentokrát nás pan doktor nepotěšil. Bod č. 1 - Mišák má nízkou váhu, takže za měsíc na převážení. Mladý pán byl navíc silně nenaladěn a odmítl spolupracovat. Takže nejen že si sám nesedá, ale u pana doktora se ani v sedu neudržel. Tak nás poslal na neurologii, jestli náhodou není moc pozadu.
5. - 6. listopadu. Návštěva u sestřenek. Vesele se plížil, skoumal ...
... a nejvíc ho zajímali holek hračky.
Táta byl na pracovním pohovoru a když přijel, tak se k němu Mišák s láskou přitulil.
A protože jsem potřebovala pár fotek na kalendář, tak i přesto, že se holkám nechtělo dělat "módní přehlídku", přece jen se vyfotit nechali a já zas po delší době vytáhla minoltu.

EMA

NELA

Říjen 2009 - 2. část

A pak že kluky korálky neberou. Děsně se zajímal o maminčiny lahvičky s rokajlem. A tak dostal vlastní. V plastové lahvičce je pár kousků rokajlu, víčko je nejen naštoubované, ale i přilepené a mladý pán se baví zkoumáním korálků.

Když naše kočičí madam zjisti, že je všechno v pořádku, uvelebí se u paničky na klíně a užívá si drbání.
Pokud se tedy nerozhodne překážet na nejnevhodnějším místě. V tomhle případě si vybrala pletací stroj.
Malý rozumbrada se zaujetím sleduje, cože to ti dospělí vykládají.
Naše malé "čunčátko"
Kočičko myslíš že tě uzvednu?
Hele mami já to sám bez lžičky zvládnu určitě líp, tak mě s ní nezdržuj :-)
Když to slupnu, tak může kelímek posloužit jako hračka, to je ještě lepší. Škoda že vevnitř nic nezůstalo, abych to mohl vysypávat.
Jak došlo? Já sám rozhodnu kdy mám dost a je čas odložit lžičky.