Ve středu 11. 6. jsem se rozhodla, že bych taky mohla zpracovat resty a doházet fotky na blog. Nahrála jsem první dva příspěvky a ...
11. 6. v poledne
... vypadl proud. Našla jsem si tedy jiné využití času. Probrala jsem a zlikvidovala další krabici s věcma po stěhování a vytáhla zmiňovanou váhu. Vyfotila jsem si ji a připravovala se, že večer budu pokračovat v úpravách a restech...
11. 6. během odpoledne a večer - proud stále nejde. Začínám být nervozní, protože jsem zvědavá co budu dělat k večeři. Pro jistotu informuji manžela, že nejde elektrika, tak ať něco raději koupí. Večer elektriku nezapojili a tak jsme měli doma povídací černou hodinku. Pro jistotu jsem koukla i na sousední baráky, jsou na tom stejně. Nikde se nesvítí.
12. 6. - stále nejde elektrika, teplá voda zatím ještě z bojleru teče, ale jsem zvědavá jak dlouho. Začínám být vzteklá, protože nemám kafe. Nakonec jsem vytáhla zbytek nescafe (normálně piju turka) a udělala si frape. Na rozvodných závodech nám sdělují, že mají problém a pracují na něm a večer nejpozději zítra ráno elektrika určitě půjde. Počítám s tou horší variantou a smiřuji se předem s další černou hodinkou...
... ovšem to jsem netušila, že černá hodinka se protáhne ještě přes víkend až do 16. 6. osmé hodiny ranní. Když jsem v pátek volala manželovi, jestli se náhodou nepřeslechl jestli neříkali "zítra večer, nejpozději pozítří", a chtěla původně říct jestli neříkali "do konce týdne, nejpozději v pondělí", tak jsem netušila, jak blízko jsem k pravdě.
Dneska už se tomu usmívám, ale byla jsem opravdu vzteklá, ještě, že ledničku jsem chystala na umytí, takže v ní moc jídla nebylo, tudíž se toho moc nevyhodilo. Vařila jsem na lihovém vařiči a k táborničení už mi opravdu chyběl jen stan na zahradě...
Jenom jsem byla tak moc bez nálady, že jsem neměla nejmenší chuť vytahovat fotoaparát
Žádné komentáře:
Okomentovat