29. 6. 2008 - Kytičky

Tak o dnešku mohu zcela zodpovědně prohlásit, že jsem ho trávila s foťákem. Potřebovala jsem nutně nafotit várku šperků (ke konci jsem už na foťák koukala s nechutí).
Další část dne jsem trávila uploadem fotek, což mě při momentální šnečí rychlosti netu otravovalo snad ještě víc.
Ale přece jenom - jedna z mnoha fotek sem.

25. 6. 2008 - když se zblázní počasí

Není nad bláznivé počasí. Z jasného dne se najednou setmělo a začlo kolem bouřit, začal funět vítr, ale ani jedna kapka. Pak se udělala naprostá tma a začly snad padat trakaře. Slejvák i kroupy. To se vám pak může stát, že místo vyšlapané cestičky máte pod okny potůček, ve kterém jsou kroupy o velikosti třešní...


... a když se to z krupobití změní jen na "obyčejný slejvák" dorazí domů místo kočky, která vyrazila ven v osm ráno po snídani, divnej kočkoježek.

24. 6. 2008 - Velký poklad

Měla jsem chuť fotit, ale nějak jsem nevěděla co...
zvířata - těch už musí mít návštěvník blogu plné zuby ;-)
kytičky - nějak mě neberou
šperky - čeká mě hromadné focení o víkendu, tak to jsem náladu neměla

a proto jsem se rozhodla pro úžasný kousek staré techniky v mé domácnosti... V pondělí jsem mu totiž našla konečně to pravé místo.

Že by klíč od pokladu...?
No když se odemkne a poklop dá stranou, vyloupne se tenhle fešák

A co takhle pár detailů...


A ještě jednou ta samá fotka, tentokrát trošku "zestaršená"
No uznejte, není to vděčný objekt pro fotografii - a navíc neodmlouvá, že už zas fotím :D

19. 6. 2008 - Nespolupracující kočka

Ne nebojte, nebude tu do kolečka Jasmínka, která odmítla pózovat. Vůbec jsem neměla v plánu fotit zvěř, ale...
při pohledu z okna na už profláknutý plot a oblohu nad ním jsem musela vyrazit na zahradu s foťákem.

a pro změnu taky obloha bez plotu
Ovšem pak mě napadlo, že bych taky mohla vyfotit jak vypadá obloha focená pod trávou a rozhodla to vyzkoušet. V tu chvíli se naše madam rozhodla být "nespolupracující" kočkou, nebo ještě lépe - škodičem č. 1.
Ve chvíli, kdy se mi povedlo zaostřit, tak jak jsem chtěla, připlížila se travou a všechno pěkně rozhoupala, takže bylo po zaostření. Nakonec ji to přece jen přestalo bavit a já si vyfotila tuhle verzi oblohy.
A na závěr přece jen jedna kočičí fotka, ale předem upozorňuji, že mým cílem vůbec nebylo fotit kocoura. Fotka je takový momentální nápad, kdy jsem procházela kolem okna a rozhodla se, vyfotit "autoportrét". Kocour je tam jako bonus, protože to okno je jeho oblíbené místo.

17. 6. 2008 - Hudba

Samozřejmě díky výpadku elektriky jsem neměla možnost nafotit plánovanou fotku na téma hudba do termínu. Naštěstí mi byly uznány objektivní okolnosti, a tak jsem přece jen fotku cvakla. Není to ideální, protože je lehce nakřivo, ale za vzhledem k tomu, že uzávěrka byla 16. 6., tak jsem spěchala a nebyl čas stěhovat a aranžovat notebook jinde. A při jiném záběru se mi na něm odráželo okno.
No jo práce kvapná... Ale aspoň pro účast...

A co dodat na závěr? Kvůli této a zkušební fotce z 5. 6. jsem prvně a s 99% pravděpodobností naposledy použila pro přehrání hudby windows media player.

11. - 16.6. 2008 - Černá hodinka

Ve středu 11. 6. jsem se rozhodla, že bych taky mohla zpracovat resty a doházet fotky na blog. Nahrála jsem první dva příspěvky a ...
11. 6. v poledne
... vypadl proud. Našla jsem si tedy jiné využití času. Probrala jsem a zlikvidovala další krabici s věcma po stěhování a vytáhla zmiňovanou váhu. Vyfotila jsem si ji a připravovala se, že večer budu pokračovat v úpravách a restech...

11. 6. během odpoledne a večer - proud stále nejde. Začínám být nervozní, protože jsem zvědavá co budu dělat k večeři. Pro jistotu informuji manžela, že nejde elektrika, tak ať něco raději koupí. Večer elektriku nezapojili a tak jsme měli doma povídací černou hodinku. Pro jistotu jsem koukla i na sousední baráky, jsou na tom stejně. Nikde se nesvítí.

12. 6. - stále nejde elektrika, teplá voda zatím ještě z bojleru teče, ale jsem zvědavá jak dlouho. Začínám být vzteklá, protože nemám kafe. Nakonec jsem vytáhla zbytek nescafe (normálně piju turka) a udělala si frape. Na rozvodných závodech nám sdělují, že mají problém a pracují na něm a večer nejpozději zítra ráno elektrika určitě půjde. Počítám s tou horší variantou a smiřuji se předem s další černou hodinkou...

... ovšem to jsem netušila, že černá hodinka se protáhne ještě přes víkend až do 16. 6. osmé hodiny ranní. Když jsem v pátek volala manželovi, jestli se náhodou nepřeslechl jestli neříkali "zítra večer, nejpozději pozítří", a chtěla původně říct jestli neříkali "do konce týdne, nejpozději v pondělí", tak jsem netušila, jak blízko jsem k pravdě.

Dneska už se tomu usmívám, ale byla jsem opravdu vzteklá, ještě, že ledničku jsem chystala na umytí, takže v ní moc jídla nebylo, tudíž se toho moc nevyhodilo. Vařila jsem na lihovém vařiči a k táborničení už mi opravdu chyběl jen stan na zahradě...

Jenom jsem byla tak moc bez nálady, že jsem neměla nejmenší chuť vytahovat fotoaparát

11. 6. 2008 - co dokáže fantazie

Když jsem byla u kamarádky, vyprávěla mi, jak si její dcerka dokáže hrát na "cokoli". Dokáže vidět krokodýla i v utrženém papíru. Shodly jsme se obě, že dětská fantasie je úžasná a my dospělí opravdu můžeme pouze závidět.
V dětství jsem asi měla velké štěstí, že jsem měla kolem sebe dospělé, kteří dokázali na naše dětské hry přistoupit. Dokázali pochopit, že koberec v prostřed místnosti je moře a proto buď musí chodit pouze kolem po linu, nebo plavat...
Při likvidaci jedné z krabic po stěhování jsem objevila "zbytečnou" starou váhu. Někdo by ji možná vyhodil, aby nedělala nepořádek, ale já to udělat nemůžu...
Pojí se mi s ní spousta dětských vzpomínek, vzpomínky na vánoční pečení... a i když jsem si s panenkami moc nehrála, tak pokud ano, hrála v tom úlohu tahle váha...
Byla to váha paní doktorky na vážení miminek, a tak teď zaujímá místo dekorace...