Je to pro něj další prostředí, ve kterém se cítí v pohodě a bezpečně. I z toho důvodu jsem se rozhodla pro Mikulášskou právě tady. Byli jsme i loni a po zkušenostech jsem to chtěla zopakovat. Domů Mikuláše s Andělem a Čertem zvát nechci. Domov má být bezpečné místo ...
Trpělivost není zrovna jeho silná stránka, takže čekání na Mikuláše nebylo zrovna to z čeho by byl nadšen. Já čekala až dorazí Lenka s holkama, aby ho chvilku pohlídali a já mohla vedle odnést balíček a hlavně říct Mikulášovi co má říkat.
Když Mikuláš přišel a postupně vyvolával děti, tak si ho Mišák zkontroloval spolu s andělem, čertem i košem s dárky a pak odešel, když po něm tam "poptávka" nebyla. Rozhodl se zajímat spíš o dění v přední části kavárny. Takže když přišel na řadu, odmítl jít, musela jsem s ním. V tu chvíli to vypadalo, že má strach z čerta, ale o tom to nebylo. On už tam přece byl a teď tam nechce, tak co by tam chodil ... No když dostal balíčky, usoudil, že to za tu cestu zpátky asi přece jenom stálo.
Ale jinak v čertech má Mišák celkem jasno - Čerti hrají s oblibou v čertově mlejně mariáš (jak ponocní), na škleby potřebují kysané zelí, protože bez něj moc bolí huba, někdy hrajou mariáš a zároveň si k němu pečou "šunkflekle" a největší hrůzu mají z princezny Máni. Jindy proto, aby už čertem nebyl si láme rohy a nechá useknout ocas. Taky se můžou změnit v koně či vlka a nebo je to takový dobrácký uličník, který svému andělskému kolegovi neřekne jinak než "ty Matlo". Prostě čerti jsou v podstatě kamarádi :-)
(a myslím, že je jasné, které jsou oblíbené Mišákovo pohádky)
Žádné komentáře:
Okomentovat