4. 3. 2008 - ametystové pohlazení

Jeden z mých křišťálů znáte, a protože jsem uklízela tvořivý koutek, tak jsem vytáhla ze šuplíčku další poklady. Budu je mít na poličce, v šuplíčku byli ještě po přestěhování. Tak tady je jeden z nich.

3. 3. 2008 - Šťastný pavouček

Tenhle pavouček u nás bydlí, a asi dlouho bydlet bude, protože ho těžko vymetu. Bydlí totiž v okně, mezi skly, jak se tam dostal nevím. Říká se že pavouci nosí štěstí, tak kdoví, třeba se aspoň nějakého od něj dočkáme.
A já která mám problém vylézt na 15cm vysoké štokrlátko jsem s minoltou v ruce lezla po domácích schůdkách, abych se mu přiblížila (ach ta lenost, kdybych vyměnila objektiv, nemusela bych)

Souboj

Ano díky své pohodlnosti a lenosti je velká většina fotek tady na blogu focena již zmiňovaným "skříťou". No taky blog nemám tak dlouho. Určitě sáhnu i do archivu, kde jsem fotila buď firemním Olympusem C3030 nebo svým prvním slušným digi Olympus C-720 UZ nebo ještě později.
Když si naplánuji fotovýlet, přijde na řadu Konica-Minolta Dynax 5D.

Když vedle ní postavím skříťu, tak se ztratí jen vedle toho objektivu. ;-)
Ale dneska jsem si pro ně připravila malý souboj - kolem 17h, za umělého osvětlení, s nutným přiblejsknutím jsem si oběma vyfotila jeden svůj šperk. Ani v jednom případě jsem fotku nepoužila přímo, vždycky je provedená úprava (ořez, jas, kontrast).
U minolty jsem si víc hrála s nastavením, takže výsledkem bylo mnohem více fotek, ze kterých jsem se snažila chytit tu pravou. Další výhodou je polarizační filtr.

Ale myslím, že ani skříťa v souboji nedopadl úplně zle.
A ještě jedna fotka z úplně jiného úhlu - foceno Minoltou, ale ty předchozí dvě daleko lépe vystihují barvu kapky - je temně modrá se stříbrným pokovem a v různých úhlech hází odlesky jinak modré.

Šicí stroj

A je tu zase čas na střípky. Tyhle jsou věnované 1.3.2008 kdy mě napadlo vyfotit nádherný starý šicí stroj, který mám doma. Přišla jsem k němu zajímavou cestou. Patřil mamince mého přítele. Po našem rozchodu (v dobrém) mi po nějakém čase volala, že ten šicí stroj budou dávat pryč a že se mi líbíl, tak jestli bych si ho nechtěla vzít. Samozřejmě že jsem chtěla. Od té doby mám doma tenhle nádherný poklad, který prostě nedám.
Když mě napadlo ho vyfotit, chtěla jsem zkusit ne zcela tradiční pohled, tak jsem zkusila vyfotit jenom šlapadlo


Ale nějak mi přišlo, že to není ono. Prostě ten den se mi ta fotka vůbec nelíbila. Tak jsem pro změnu zkusila přece jen klasiku - celý stroj, ovšem ani tahle fotka mi nepřišla jako ta pravá. Na třetí pokus mě napadlo vyfotit kolo a protože mě zrovna v tu chvíli zaujalo nejvíc, tak se dostalo do projektu.

S dvoudenním odstupem už mi přišly zajímavé i tyhle dvě fotky a tak si aspoň zaslouží dostat se do "střípků".

2. 3. 2008 - Malé představení

Tak dovolte abych se představil: Jsem panasonic lumix LZ-3 svou majitelkou s oblibou nazývaný "skříťa". No asi bych se nad tím názvem urazil, ale vedle druhého fotoaparátu jsem vážně skřítek. Jsem jen obyčejný kompakt, ale snažím se, aby ona byla spokojená. Poslední dobou totiž mluví o tom, že by potřebovala foťák s větší možností nastavení, ale já si myslím, že bych jí měl stačit.
Jestli si chce hrát s nastavením, ať si vytáhne ten druhý foťák. Pořizovala si mě především díky své lenosti a mé skladnosti. Prý aby měla čím fotit na srazíkách a zároveň aby měla čím rychle vyfotit své výtvory. Na to přece v pohodě stačím, tak se jí snažím dokázat, že makro zvládám (i když potřebuji dobré světelné podmínky, protože s bleskem to prostě není ono). Já vím, že nemám manuální nastavení, ale mám různé režimy, dokonce si může ručně nastavit vyvážení bílé, posunout EV, zvládám sekvenční snímání i bracketing. Takže prosím, až zase začneš přemýšlet, že potřebuješ víc hejblátek, vzpomeň si, že se ti vejdu do kapsy, že mě můžeš tahat úplně všude... že s hejblátky si můžeš vyhrát na minoltě... a hlavně si vzpomeň na fotky plamínků, křišťálu (kamene) či křišťálů broušených a dej mi ještě šanci...
No ne že by se mi nehodil kompakt, který by měl víc ručních možností nastavení, průhledový hledáček, sáňky na externí blesk, ale tak nutně ho nepotřebuji a skříťa mi určitě ještě nějakou dobu vydrží.

1. 3. 2008 - kouzlo starého...

Původně jsem dneska měla jet ke kamarádce a pak na sraz. Těšila jsem se, ale počasí bylo tak bídné, že nestálo za nic. Plánovala jsem spousu skvělých fotoúlovků a nic, zase doma a mám pocit, že už jsem tu vyfotila snad všechno... Ale ouha, mám doma jednu nádheru, kterou beru jako samozřejmou a nikdy mě nenapadlo ji vyfotit. Zatím sice stále slouží jako dekorace, ale třeba to tak nebude stále ...

29. 2. 2008 - bez nálady

Den kdy jsem byla absolutně bez nálady. A naše Jasmínka na mou nenáladu odpovídala po svém...
"Hned mě pusť ven, mě to tu nebaví..."