Usoudila, že když už jsme celkem fit. A díky tomu, že je zpátky Ňuňu, takže Míša spí v klidu celou noc v pokojíčku a přijde se jen ráno přitulit, tak už není důvod mít rozložený gauč, abychom se na něj vešli oba. A tak jsem si dovolila ho zpátky složit. Což se samozřejmě setkalo s protestem, protože Míša chtěl ležet na té půlce, která je opěradlem a tak to vyřešil po svém. Přiznávám se dobrovolně, že hned po vyfocení, jsem se zachovala jako matka "Herodeska",která nemá pochopení a donutila ho slézt. Slezl s nechutí a házel po mě pohledy typu "Tak to snad nemyslíš vážně".
Odpoledne si ho odvezl děda a Míša je teď zase chvilku u babičky s dědou. A já zas mohu vyřizovat a pracovat. A tak jsem si po dlouhé době inspirována návodem v časopise zkusila digitální scrapbook (protože jsem si přece musela všechno vyzkoušet).
Kredit: WaterLO Project - In Love With Snow
Žádné komentáře:
Okomentovat