sobota 11. ledna 2014

365/2014 - 10. Záhady domácích n-úhelníků

O záhadě Bermudského trojúhelníku slyšel snad každý. Byly napsány více i méně odborné i rádoby odborné články, natočeny filmy a neustále ji někdo zkoumá, aby se zjistilo, že se vlastně nic neví. Ale já osobně bych mnohem více ocenila, kdyby se někdo důkladněji zabýval záhadou "domácích n-úhelníků". Mám je doma a vždycky jsem měla. Vyskytují se v nepravidelných intervalech a mají různý tvar i velikost.

No co jiného by mohlo způsobovat, že když jednou rukou prohledáváte všechny kapsy, abyste našli klíče (a ne a ne je najít), tak se vám najednou ocitnou v druhé ruce, kterou máte v té jediné kapse, kde klíče přece nemohou být, protože tam je nikdy nedáváte. Jindy zas něco hledáte a projdete všechna možná i nemožná místa, abyste tu věc našli na tom místě, kam patří a kde jste hledali jako první (a to v tom lepším případě). V tom horším to najde někdo jiný a nedokážete vysvětlit, že tam už jste hledali aspoň 3x. Nebo hledáte tak dlouho, že to vzdáte a když jdete hledat něco úplně jiného, vypadne na vás ta původně hledaná věc.

To přece není samo sebou, to jsou záhady hodné hlubšího průzkumu. Stejně tak elektronika, přestane fungovat - zkoušíte vypnout a zapnout (obvykle to zabere nejen u počítačů) a nic. Ve finále si zoufale zavoláte odbornou pomoc, která udělá přesně to samé co vy a co se stane, samozřejmě všechno funguje.

No jednu takovou záhadu jsme tu měli i teď. Ve čtvrtek jsme potřebovali něco změřit a tak jdu najisto do kufru s nářadím pro metr. Samozřejmě, bylo tam všechno možné a to včetně plastového šroubováku a kladívka, jen ten metr tam nebyl. Použili jsme tedy nouzově krejčovský.

Odpoledne sedí Mišák na gauči a kouká na pohádku, zároveň slyším divný zvuk a tak se z kuchyně podívám, co to tropí. Nic zvláštního, jen sedí, v ruce drží "METR" a vytahuje a nechává zajíždět.
To přece může mít na svědomí pouze domácí n-úhelník, ve kterém se z ničeho nic metr objevil.

Ale také měl tvůrčí odpoledne, koupila jsem si nový čaj (zázvor s limetkou). V krabičce vydržel asi tak 5 minut, pak již byly všechny sáčky rozloženy po celé lince.
A když dojde na kuchyňskou alchymii, tak v té je naprostý mistr. Vytáhl si hrnec, nasypal do něj zbytek skořicového cukru a zalil pomerančovým sirupem. Pak po mě chtěl, abych mu z jeho namíchané směsky dělala šťávu.

Malý vládce kuchyně - přemýšlí, jestli by třeba nezkusil umýt nádobí, nebo jestli to přece jenom nechá na mě.

A abych se přiznala, u pohádky jsem usnula a pak jsem se divila, že mi nejde internet. Malý technik se rozhodl prozkoumat jak vypadá spojka na dva síťové kabely zevnitř. Naštěstí ji nezničil, pouze odpojil.

Žádné komentáře: