pondělí 13. ledna 2014

365/2014 - 13. A zase naplno ...

Čekala jsem, jaký dnešek bude. Věděla jsem, že mimo logopedii, musím ještě na poštu a pak na větší nákup, protože v ledničce i na mrazáku už byla jen zima :-)

Ráno jsem vzbudila Mišku, protože v 9 jsme měli logopedii. A to je nejpozději v půl deváté odcházet (no ještě je šance odejít v 9.40 na autobus a ten kousek se svést). A protože snídaně a vypravení mu trvá asi tak 1,5 hodiny, tak to znamenalo v 7 vstávat. Nesetkalo se to u něj s velkým pochopením, ale ani s protesty. Jen se díval vyčítavě.
Ovšem logopedie proběhla naprosto v pohodě. Míša už automaticky šel za paní doktorkou a po mě se ani nepodíval. Zkontroloval jí knížky, krabice s úkoly a usadil se u stolu. Nechala jsem ho tam ať pracuje a vrátila se až před koncem. On totiž v mé přítomnosti zkouší práci odmítat. Ale byl chválenej.

Z logopedie jsme vyrazili na velký nákup. Není to vlastně tak daleko a i s ním je člověk v obchodě za 10 minut, kdyby ...
... kdyby nebylo cestou hračkářství, kam se chodíme dívat vždycky, když jdeme z logopedie. Ale už vím jak na něj. Nosím s sebou úplatek, abych ho po nějaké době dostala pryč. Protože oplatky se nejedí v krámě, ale venku.

Nákup byl úspěšný jen z poloviny. Nemusela jsem procházet mezi regály s DVD, knížkami, pastelkami a hračkami = úspěch.
Při vybírání masa jsem musela sledovat, kterými směry Mišák mizí a průběžně ho volat zpátky. Mezi jednotlivými regály mléčných výrobků jsem ho už musela směrovat za vydatných protestů (i když bez řevu). = úspěch pouze částečný
Pak vyrazil mezi bonbony. Ani je nechtěl koupit, jen si je chtěl všechny prohlídnout. Že já chtěla ještě kafe, podívat se jestli nemají burizony apod ho absolutně nezajímalo. = neúspěch.
U pokladny nechtěl vydržet, zatímco já vyndavala zboží na pás, on vyrazil na průzkum všech ostatních pokladen a musela jsem ho průběžně odchytávat. Naštěstí ve vedlejší frontě stála maminka s vozejkem - autíčkem a tak mu úspěšně zatarasila cestu. Elegantně a nenásilně ho vrátila zpátky, čímž jí ještě teď děkuji. =adrenalinový sport.
Nechal mě srovnat nákup do batohu, aniž by zdrhnul dál, než k houpací pirátské lodi =úspěch.

Cesta domů byla v pohodě. Šli jsme podél vody, já tudy chodím ráda, rozhodně je to příjemnější, než podél hlavní silnice. A Miška je spokojený, že může mizet v dáli, pak jen zkontrolovat, jestli jdu za ním a zase zmizet.
Na konci na mě počká. Dneska se mnou chtěl napůl nést tašku a tvářil se strašně důležitě. Je čím dál samostatnější.
A protože věděl, že v nákupu jsou i jeho oblíbené oplatky, tak rozhodně pomáhal i vybalit. A to jsem ho ani nemusela přesvědčovat, že si má sundat bundu a boty.

1 komentář:

Ali- Alice řekl(a)...

To je nádherná fotka!