365/2013 - 102. Obehraná deska ...

Dnešek byl v podstatě takový běžný den. Miškovi nebylo dobře, ráno se nastěhoval ke mě do postele. Vylezl dobrovolně až ve chvíli, když jsem rozložila gauč a mohl se tam roztáhnout s knížkama. Vstal na oběd na polívku a odpoledne na 2 hodiny usnul. Věc nevídaná.

A tak mi aspoň den zpestřil telefonát ...

O: Dobrý den,
Já Dobrý den
O: tady XY společnost A, jsem strašně ráda, že jsem se vám dovolala, protože máme pro klienty operátorů B a C výhodnou nabídku.
Já: Ale ...
O: No nabízíme až 50% slevu na...
Já: Moment, to bude zřejmě podmíněno paušálem, a ten já n...
O: ne ne, to je měsíční tarif za ...
Já: Ale já tarif nechci.
O: Ale vy voláte teď draho...
Já: Ale já tarif nechci!
O: Ale vy teď voláte za 7 kč za minutu (nehodlám se nechat zatáhnout do debaty, tím že bych jí opravila)
Já: Ale já tarif nechci!
O: A proč? (návnadu č. 2 jsem taky odmítla spolknout)
Já: Protože ho nevyužiju, tudíž ho nechci, nemám zájem!!!
O: A proč? Vy máte špatnou zkušenost?
Já: Prostě tarif nechci !!!! (ty vykřičníky byly možná i slyšet)
O: Já jsem se vás jen zeptala (z hlasu bylo znát, že je mým jednáním zřejmě dotčena)
nicméně mi poděkovala za rozhovor a popřála pěkný víkend.

Až po hovoru jsem si vybavila poznámku kamarádky Edity u její obdobné diskuse na Facebooku. Zeptat se jí na něco, třeba na ranní sex a kdyby se podivila, říct jí, že se taky ptá na to do čeho jí nic není. Příště asi nějakou otázku, kde mi do odpovědi nic není položím. Asi ne zrovna tu co radila Edita, ale třeba dotaz, kolik za své dotazy bere by ji mohl také vyvézt z konceptu :D

P.S. Její kolega, který volal před 14 dny byl vůči slovu ne přece jen chápavější a doplňující otázky nekladl.

I telefon může být zdrojem zábavy :D