Pondělek začal více či méně zcela normálně a vůbec nic nenasvědčovalo, že by mohl nějaký ten chaos nastat. Prostě dopoledne běžné domácí činnosti a po obědě jsme vyrazili do krámu koupit si nějakou tu zmrzku do mrazáku. Když jsme dorazili zpátky, začal Miš protestovat, že domů prostě ne .... Smůla, trvala jsem na převléknutí. Ale jen jsem v rychlosti hodila zmrzky do mrazáku a tašku dala na linku. Donutila Miše převléct a udělala si kafe.
Na pískovišti na dvoře byl Mišan ve svém živlu, i když se snažil celkově zkoumat všechno a neustále jsem hlídala, jestli se neotvírají vrata ven.
Když obě dorazily, tak Miš měl zrovna prchací náladu a tak co se týká kávy pro návštěvu jsem pouze oznámila, kde je kafe, cukr a hrnky víš a v lednici do něj máte podmáslí a šla lovit mladýho.
A protože bylo krásně, usadily jsme se s kafem na lavičce a já holkám předložila své poklady. No stejně jsem většinu času trávila lovem na Miš. Ale i tak jsme si pokecaly a já byla ráda.
Akorát když holky byly na odchodu zavolal děda, jestli jsme doma, že se tu s babičkou zastaví a tak jsme měli ještě jednu návštěvu. Ale to už se mi Miše povedlo nahnat domů.
Jen večer jsme měla neustále neodbytný pocit, že jsem něco určitě na 100% zapomněla. No jasně, tohle úterý máme skupinu. Vzpomněla jsem si před 23. hodinou. Takže rychle připravit věci, protože ráno to bude fofr, protože Mišovi se určitě nebude chtít vstávat. Takže oblečení na ráno, papíry, knížka, peněženka ... kruci, kde je peněženka? No jasně, vždyť jsem ji nevyndala z té igelitky, co je na lince. Jdu do kuchyně a igelitka nikde. To teprve začalo to správný tóčo, jak se říká. To jsme pro změnu jak motorová myš jezdila já. A nikde nic... prohledala jsem mrazák, pračku, prostor za záchodem, botník, papírovou krabici u přezouvací židle ... nic. Odpadky jsem vynášela v neděli, takže ani tam nemohla skončit omylem. Takže jsem rychle psala holkám, jestli tu tašku některá nevzala omylem v domnění, že je její. Byla to prostě obyčejná igelitka. A tak to bylo - nenašli, nenašli, nenašli ... našli? nenašli ...
A rádcové, nebo spíš v mém případě rádkyně vymýšlely další možná místa, kde by mohla být. Nakonec jsem usoudila, že si ji Mišan odtáhl do pokojíčku a to nemám odvahu ho v noci budit a podívám se ráno. Jen ještě uklidit ty knížky o fotografii co vytahal na jejich místo.
A koukám, pro ty knížky tam místo prostě není, na jejich místě je nacpaná ta ztracená igelitka. Prostě si ji tam uklidil :-)
Takže ve finále NAŠLI
Žádné komentáře:
Okomentovat