365/2014 - 39. Jeeeeď

V úvodu se budu zase opakovat. Míša nemluví, má pár slov, ale většinou si vystačí gesty. Když se snažíme procvičovat a já chci aby opakoval, tak teda ani omylem, to se prostě zašprajcne a nedostanu z něj ani jeden zvuk, rozhodně ne artikulovaný. Většinou opakuje to co slyší v pohádce, nebo to co ho zaujme, či něco v naprosto nečekanou dobu ... Takže zkoušíme, aby opakoval podle videa ...

Ovšem zároveň ač se to nezdá je Miška velký sportovní fanoušek. U babičky a dědy se totiž může koukat na eurosport a náležitě toho využívá. Jednu dobu po návratu od babičky a dědy bylo jeho oblíbenou činností skákání přes práh podle skokanů na lyžích. Doma těch sportovních kanálů moc není, vlastně jen ČT4. Ovšem teď si sportu užívá maximálně ...

Koukáme na biatlon, prostě nádherný a napínavý závod a najednou se vedle mě ozve: JEEEĎ. Míša fandí spolu s moderátory. Naprosto zaujatý obrazovkou a tím co se na ní děje. Asi neví, proč křičí zrovna tady, ale evidentně ho to baví a já jsem ráda, že opakuje. Sice držím palce našemu závodníkovi a mám radost z jeho výsledku, ale v tu danou chvíli mám daleko větší z Mišákovo reakce. (Fotka je samozřejmě o chvilku později, ale fanoušek je to zažraný). Zase je v jiném světě, ale přece jen trošku jiném, než je ten jeho běžný.

Při pozdější kvalifikaci ve skocích na lyžích trénoval skok z gauče :-)