Miš coby pomocník v kuchyni je přímo kouzelný. Když jsem v sobotu koupila mléko, tak jsem mu slíbila uvařit pudink. A on z toho mléka z dodávky je prostě lepší. Ono teda co není lepší z pravého mléka místo bílé vody v krabici.
Den byl v klidu a pohodě, ale odpoledne jsem se pustila do slibovaného pudinku. A Miš se snažil asistovat a pomáhat (klidně čtěte překážet, co nejvíce to půjde). A v závěru vypukl takový drobný kuchyňský spor na téma: KDY JE NEJLEPŠÍ PUDINK JÍST
1) pokud možno ještě ve fázi bublající bahenní sopka. Přinesl si štokrle, na které si vylezl a snažil se užírat lžící přímo z hrnce. Smůla, byl odehnán, aby se nespálil. Zatvářil se velmi dotčeně.
2) tak když neprošla první varianta, nešlo by to hned po přelití do misky? No taky nešlo. Za chvíli by došlo na scénu, že je to horký, protože by se to nenamáhal foukat a začal by ječet. A tak jsem misku dala stranou.
Výsledek sporu - Miš odkráčel s pohledem, bože můj, jak tahle ženská může být se mnou příbuzná, je to čarodějnice, co mi upírá i tu trošku žvance. Přestala jsem pro něj existovat, když se mu náhodou postavím do cesty, tak mě přejede pohledem a obejde mě. Já se tím bavím. Jen se snažím nesmát se moc očividně, abych ho nenaštvala. A tak mě ignoruje a sem tam po mě hodí pohledem, jestli si všímám, jak moc mě ignoruje. Dokonce to došlo tak daleko, že si vzal knížku a odkráčel do koupelny si číst ...
P.S. datum na fotce prosím ignorujte, jsem se upsala a všimla si toho až po zveřejnění a znova se mi fotku upravovat nechce
Žádné komentáře:
Okomentovat