středa 12. března 2014

365/2014 - 71. Když jaro unaví...

Ráno vstanu, chci si udělat kafe a zjišťuji, že neteče voda. No tak to jsou zase radosti. Shodou okolností jsem večer zapomněla vypustit vodu z vany, takže na případné spláchnutí wc, či opláchnutí rukou voda byla. Tak už jen vyrazit nakoupit balenou vodu a hlavně zjistit, jestli jsou na tom sousedé stejně.

Než jsem stihla vyrazit, volal děda, že jsou tady a jestli nechceme s Míšou přijet k nim, že by nás vyzvedl. A tak jsem připravila věci a hurá na výlet. Zvlášť, když už bylo znát, že jaro se opravdu blíží. Na odchodu jsem se potkala se sousedkou, která mě informovala, že voda nepoteče do tří hodin, takže se také chystala odjet.

Miš si návštěvu u babičky s dědou jako vždycky užíval. Alf i Denny chtěli mít svůj klid a tak se mu raději klidili z dosahu. A bylo znát, že už se blíží jaro. Venku bylo prostě nádherné počasí. A tak Miš stihl s dědečkem přerovnávat dříví, užít si tříkolku, chvíli si kreslit křídama po chodníku. A protože dětské hřiště je hned vedle, tak si užíval i tam. Když jsme se vrátili na zahradu, tak někam zmizel. Když jsem došla na zadní zahradu, musela jsem se začít smát. Miš se naprosto labužnicky vyvaloval na sluníčku v hromadě pilin... Než jsme ho vůbec pustili domů, tak jsme ho museli "zamést".

Prostě přicházející jaro a sluníčko ho unavilo natolik, že si vytáhl Dennyho polštář na sluníčko a tam si ustlal



Žádné komentáře: