Nahoře ...
Zatím co já vařím, věnuji se domácnosti a dalším činnostem, tak Miš se spolu se svým milovaným Ňuňu kouká na pohádku. Co na tom, že je z roku 1980, co na tom, že vůbec není česky a co na tom, že to vlastně vůbec není pohádka, ale můj oblíbený muzikál Blues Brothers. Sedí, sleduje a poslouchá písničky. Hlavní je, že se tam zpívá a tancuje
... v rovině ...
Jednou za 14 dní mi ve čtvrtek vozí zeleninovou bedýnku. Když jsem ji objednávala prvně, říkala jsem si, že malá (5 kg) bude bohatě stačit. Beru si velkou (10 kg) a ve čtvrtek už se nemůžu dočkat až přijde nová. Aktuálně beru i pro švagrovou Lenku a Miš mi rozhodně pomohl. Ve chvíli kdy jsem nesla obě přepravky se zeleninou ke dveřím, tak je prostě zevnitř zabouchl. Asi abych měla trošku více posilování, zvedání a ohýbání...
... a dole
Nesnáším situace, kdy si připadám naprosto bezmocná. A přesně taková nastala v podvečer. Miš nasadil jekot a vztekání a nebyl žádným z odzkoušených způsobů k uklidnění. A najednou jsem si přišla strašně unavená a vyčerpaná. Kde se vzal tu se vzal pocit,že už ani nezvednu ruku, že vlastně už nemám žádnou sílu, že chci jen padnout a spát a spát a spát... Kdysi na jednom serveru napsala jedna členka diskuse: Někdy mám chuť utéct do polí a předstírat, že jsem bezdětná. A přesně tenhle pocit nastal u mě, chuť ode všeho utéct někam do polí ... A najednou jsem se přistihla, že sedím uprostřed obýváku na koberci a jen mi tečou slzy, které nemohu zarazit. To všechno najednou únava, zlost i bezmoc, že si nemůže říct co ho trápí a já mu tím pádem nemohu pomoci, protože nevím. Jsem raději, když má své "seky" a "úlety" u kterých nevím jestli se zlobit nebo smát, ale nesnáším, ten pocit, kdy právě z důvodu toho jaký je nemám možnost mu pomoc a musím ho nechat ječet, aby ze sebe dostal svůj problém, když nemá jak jinak ho ventilovat ven.
Večer usnul a já vlastně padla totální únavou. A zároveň na mě zapůsobila změna tlaku a počasí a pokud to takhle působilo i na něj, tak se té jeho nenáladě vůbec nedivím.
Žádné komentáře:
Okomentovat