Já si nechám pouze své drobné úplatky. Na děti jako je Miš se musí metodou odměn, splníš úkol, budeš mít odměnu - sladkost, pohádku, pomazlení prostě něco co tě motivuje. A co se Miše týká, tak jídlo je motivací u něj vždycky, když už selže všechno ostatní, tak jídlo zabere (on jako pamlsek bere i mrkev na kolečka, to je plus).
K obědu jsem dělala guláš a jako příloha byly tentokrát bramboráčky. A protože bylo krásně, tak po obědě jsme celé odpoledne trávili venku. A pak došlo na problém. Miš byl venku spokojenej (to je vždycky) a tak ani v nejmenším nejevil chuť jít domů. A kamarád od sousedů ho v tom jen podporoval. Přesvědčit ty dva, že už je čas opravdu jít domů se jevilo jako nadlidský úkol.
Žádné komentáře:
Okomentovat