365/2014 - 73. Výlet za vláčky

14.3.2014
Naplánovali jsme si s kamarádkou setkání v Praze a protože já měla poukaz na vstup zdarma pro dítě do Království železnic na Smíchově a protože Miš je na mašinky, tak jsme vyrazili tam. A tentokrát bude fotek více

Miš se rozhodl vzít vše do vlastních rukou a tak než jsem po obědě umyla nádobí, tak on si stihl najít vhodné oblečení, v kterém chtěl za každou cenu jet. Nebyl zrovna dvakrát nadšený, že u mě se to s kladnou odezvou rozhodně nesetkalo

Nakonec jsem ho přesvědčila, že mnou vybrané, bude přece jen o něco vhodnější. A vyrazili jsme. Cesta do Prahy proběhla celkem v klidu, když vynechám dva pokusy o vystoupení z autobusu na zastávkách, kde vystupujeme obvykle. Ale i to se nakonec obešlo bez hysterického řevu, jen si trochu zaprotestoval.

Cesta z Holešovic na Smíchov proběhla celkem v klidu. Miš vzal cestu tramvají jako dobrodružství. Došli jsme k pokladně a jemu se vlastně vůbec nechtělo pryč, protože už tam mají vystavený model. Když jsem platila vstupenky, milá paní pokladní mi s úsměvem podávala letáčky se slovy: Uvnitř je mapka expozice. Poděkovala jsem jí, ale někde uvnitř mě se malý šotek musel začít smát při představě jak přesvědčuju Miše, že budeme chodit podle mapky.
Zádrhel číslo dva nastal ve chvíli, kdy jsme dorazili dolů, obešli jsme skříňky a Miš se najednou otočil a chtěl jít pryč a tak chvilku trvalo, než jsem ho ukecala. Po chvíli přišel i zádrhel číslo tři. Uvnitř mají totiž simulováno střídání dne a noci, ve chvíli kdy se zatmělo se Miš vyděsil a pokusil zdrhnout a tak další dobu zabralo postupné uklidňování.  Ovšem pak si všiml, že když se setmí, tak na modelech se rozsvítí na ulicích světla a taky postřehl tlačítka. Miš má rád tlačítka a tak si to užíval, zvlášť, když pak zjistil, že vyvolávají reakci (roztočená větrná elektrárna apod.).

Ovšem ve chvíli, kdy jsme sešli do dolního patra a došli k expozici Ostrov Sodor, tak celá prohlídka skončila. No vlastně možná bych mohla jít v klidu prohlížet a našla bych ho u jeho oblíbence ...

A co teprve, když svého milovaného Tomáše objevil coby houpací mašinku. Neměla jsem drobné, aby se povozil, ale jemu to vůbec nevadilo, hlavně že se tam mohl usadit

Sál, kde běžel film o vlacích bylo taky ideální místo, kde se rozhodl zdržet

A na odchodu objevil ještě další mašinku hodnou jeho průzkumu

Výlet byl úspěšný a věřím, že zase budeme moci někam vyrazit. I když je jasné, že já si tam to co chci, asi moc neprohlédnu. Chtěla jsem si víc prohlédnout expozice jednotlivých krajů. Zvládla jsem pouze některé, ale Mišovo rozzářené oči pro mě znamenaly mnohem víc.